[19r]číslo strany rukopisurozpači muožem, že což Matka Božie na svém synu prosí, to vše obdrží, neb ona vždy za hřiešné, aby Buoh je[oy]je] gie k sobě obrátil, bez přestánie prosí a řkúc tak: ‚Aj, milý synu, viz, že jsi ráčil pro hřiešné lidi člověkem býti a z mého života tělesenstvie s přijal. Pomni na to, že s to pro to učinil, aby se[oz]se] ſie nad hřiešnými smiloval, jimžto jest velmi smilovánie třeba[pa]třeba] trzieba.‘ Ktož tehdy ten jest, jenžto se[pb]se] ſie kdy jejie[pc]jejie] giegie svaté milosti snažně modlil, a neuslyšán, nadarmo se jiným svatým modlí ten, jemužto Maria nechce pomocnicí býti. A ještě nadto viece řku, že jehožto jiní světí prositi nezdržie, to Matka Božie zvláštním úfaním, k svému synu přistúpiec, což prosí, obdrží. Protož, milá Matko Božie, když jsi tak milostiva, my tebe hřiešní prosíme, aby skrze to svaté jmě, že jsi i sloveš Matka Božie, by ráčila před svým milým synem za ny prositi, abychom tento zlý svět přejdúce[pd]přejdúce] przieyducze, tvého milého syna, tebú narozeného, svýma očima ohlédali a s ním v nebesiech bydleli na věky věkoma. Amen[pe]Amen] Amem.“
O svaté Anastazie
Svatá Anastazia byla rodem z Říma, jednoho velikého a vzácného člověka dcera, ale pohan bieše. Ta se jest naučila svaté vieře ot své matky křesťanky a ot svatého Kryzogona. A když byla vdána za jednoho, jemužto Probilio řékali, vždy se[pf]se] ſie nemocna pořkúc, ot něho se[pg]se] ſie, kadyž mohúc, vzdalováše, neb jí srdce vždy v Boze[ph]Boze] Božie vřieše, proto vše, což na světě jest, to ji mrzieše. Zatiem uslyšav její hospodář, že sv. Anastazia s jednú děvkú, v sprostném rúše[pi]rúše] ruſſie tajéci se[pj]se] ſie, po žalářích běhajíc, pro Buoh vězňuom potřebu dáváše. Kázal ji snažně střieci, tak že zapověděl, aby jie ižádné potřeby ani jiesti, ani píti v domu dali pro mrzkost, jižto k nie jmějieše, zdali by tak núzí sešla, aby se on po ní v svém velikém sboží, šeredně obcházeje[pk]obcházeje] obchazegie, po vóli bydlil. Tehdy ona jako sv. křesťanka, již se do svého života rozpakujíc, žalostivé listy o svém ztrastném bydle sv. Kryzogonu často sláše a on jí utěšené listy zase[pl]zase] zaſie odsieláše. Potom těch
