[221v]číslo strany rukopisunadati, a protož kdyžť já o poledni spáti se položím, což v tu dobu, dokad já ze spanie nevstanu, obejdeš, toť vše tobě dám a Božému domu přisvěci.“ A tak se jest stalo. A když v tom okršku, ješto byl obšel sv. Remigius, jeden člověk svój mlýn jmějíše[etx]jmějíše] gmegiſſe, uzřev toho mlýna mlynář, ano sv. Remigius chce ten mlýn také objíti, poče jeho nepoctivě odhoniti. Jemužto sv. Remigius vece: „Příteli, nebuď[ety]nebuď] nebudt to protivno, abychme tento mlýn spolu jměla.“ To mlynář uslyšev, sv. Remigia nekázaně od mlýna odehnal. A jakž to brzo učinil, tak inhed mlýnové kolo opak po vodě se[etz]se] ſie točiti počelo. To mlynář uzřev, poče volati po sv. Remigí a řka: „Sluho Boží, vrať se, mějme tento mlýn spolu.“ Jemužto sv. Remigius vece: „Ani mně, ani tobě tento mlýn bude.“ A jakž to brzo vece[eua]vece] wecže, tak se inhed ten mlýn propadl.
To se také o svatém Remigiovi čte, že jednú předvěděv, že má hladovité léto býti, veliké stohy obilé[eub]obilé] obielee stavěti kázal. Jemužto se[euc]se] ſie opilí sedláci posmievajíc[eud]posmievajíc] poſmiewagczi, to obilé[eue]obilé] obiele zapálili. To svatý Remigius uslyšev, tam k uohni šel, a že studeno bieše, hřieti se počel, s pokorným srdcem tak řka: „Veždy oheň dobr[euf]dobr] dubr jest, totiš ač je tuto i škodný, avšak zhřieti se jest dobrý. Ale ti, ješto sú zažli, i s svými budúcími věčnú přepustu na sobě jmíti budú, že mužie v třéslech úpast trpěti budú a ženy všecky volavé.“ A tak se jest stalo, že v té vsi všickni tu biedu trpěli jsú mnoho časuov, až jeliž král Karel odtad je rozehnal. Potom pak svatý Remigius umřel a pochován, divně jeho svaté tělo od anděluov na poctivé miesto jest přeneseno. To se jest dálo po Božím narození pětistého a devadesátého léta.
O svatém Františku tuto se takto praví
Svatý František, sluha Boží, byl rodem z toho města, jemužto Asizim dějí. Ten jest z své mladosti, bez mála do dvúdcát let kupcem jsa, ješitné své časy zvedl. Jehožto Hospodin chtě sobě jmieti, velikú naň[eug]naň] nam nemoc přepustil a z ješitného člověka sluhu svého snaž[222r]číslo strany rukopisuného
