[120v]číslo strany rukopisuv svaté múdrosti znamenitý, řeči i zezřenie pokorného, v rúše, v krmiech i v pití přeskrovný, pravé viery naučitel. Přesnažné jeho promluvenie Duch svatý[byp]Duch svatý] Ducha ſwateho[86]emendováno podle rukopisu Pasionálu muzejního (KNM III D 44) a Pasionálu kališnického hřiešným oslazováše[byq]oslazováše] oſlažowaſſe, protož mnozí jeho rady poslúchajíce, na své hřiechy vzdychajíce, s pláčem se[byr]se] ſie jich kajíce, domuov se[bys]se] ſie od něho vracováchu.
To také svatý Prokop v uobyčeji jmějieše, že to, což s svýma rukama vydělal, kopaje, seje, zmlátě, tiem milosrdně chudé krmil, jako by před sebú Jezu[byt]Jezu] Ihezy Krista viděl. Odevšad k němu běžiechu rozliční lidé, žádajíc s ním na púšti ostati a podlé jeho svatého[byu]svatého] ſwataho příklada Bohu slúžiti. Tehda Ducha svatého ponúcením jal se[byv]se] ſie dělati kostela na čest Bohu a svaté královně a svatému Janu, křtiteli Božímu. A tu přijal k sobě několiko bratruov cného života, svatých mravuov, s nimižto se svatého Ducha vuolí zjednav, přijal zákon svatého Benedikta. A tak bydle[byw]bydle] bydde v své pokoře s nimi, za nejmenšího se[byx]se] ſie z nich jmějieše. Co jest tu Hospodin skrze něho divy ukázal, to by ruka lidská všeho popsati nestačila, avšak tuto některé[byy]některé] niktere věci povieme.
Čte se tak o jeho svaté milosti, že když podlé obyčeje římského kostela mezi Velikú nocí a mezi Božím na nebe vstúpením zbožní lidé, tři dny se postiece, po křížích[byz]křížích] krziežych chodí, vše svaté nazývajíce, jich se milosti modléce, aby ráčili za ně Hospodina prositi. Bieše jeden člověk bohobojný, jemužto jmě Menno[87]v Pasionále kališnickém je: Menno bieše, přišed na břeh Sázavy, žádáše se[bza]se] ſie přez řeku na onu stranu převézti, chtě u svatého Prokopa u nábožné služby býti a s svatým Prokopem po křížích choditi. Ale že na oné straně lodí bieše, přievozu jmieti nemožieše, a protož sobě velmi stýskáše. A když tak na březe stoje mysléše, vida na né straně lodí u kuola věziece, poče s velikým vzdycháním, tepa se v prsi, Bohu modliti a řka: „Ó, převšemohúcí Hospodine, ješto s skrze sv. Prokopa, svého sluhu, veliké divy ukázal, skrze něhožto [s]text doplněný editorem mnohé hřiešné [k]text doplněný editorem vieře i k náboženství zažehl, tvé svaté milosti prosím, rač mě, hřiešného, uslyšeti, aby onano lodí ke mně na tuto stranu přeplula. Pro mé[bzb]mé] meme
