[121r]číslo strany rukopisunáboženstvie žádost nevzdaluj mne, milý Hospodine, od dnešnie služby svaté, učiň účastna mne dnešní den sv.[bzc]sv.] pro s Prokopa modliteb pro tvého svatého jmě čest i chválu.“ Netaže těch slov dořéci, až velikú ručestí lodí i [s]text doplněný editorem sochorem, u něhož věžieše[bzd]věžieše] wiežieſſe, k němu připlula. Na niežto se přez řeku převez, [na]text doplněný editorem službě nábožné, jakožto žádal, byl, po křížích [s]text doplněný editorem svatým Prokopem chodil. Potom poče svatému Prokopu vše praviti, jakž se[bze]se] gſe mu přihodilo. K němužto svatý Prokop vece: „Nemni, synáčku, byť tu milost Hospodin s tebú pro mě neduostojného učinil, ale pro tvé nábožné viery potvrzenie[bzf]potvrzenie] potwrženie to je tobě král nebeský ukázal.“
Těch časuov také byl jeden člověk, v němžto zlý duch bieše, přiveden k svatému Prokopu, zdali by mu sv. Prokop pomohl. Tehda diábel zvola a řka: „Co já tobě činím, Prokope, proč mě odtadto honíš?“ To řekl diábel i poče tiem člověkem hrozně lomoziti. Tehda sv. Prokop tomu člověku postiti se přikázal, poruči ho jednomu bratru, jal se také sv. Prokop sám zaň se postiti a veliké modlitby činiti. Po tem dni poče nad ním sv. Prokop[bzg]Prokop] Prokok zaklínanie podlé obyčeje čísti, vyletě z toho člověka čert v černého ptáka postavě i sede[bzh]sede] ſyde na kostelnie střeše. V tu dobu svatý Prokop na modlitbu se odda a ten ptáček inhed na zemi se svaliv, na čtvero se[bzi]se] gſe rozraziv i zmize[bzj]zmize] zmizie, a ten člověk by viec diábla prázen.
Jedněch[bzk]Jedněch] Giedniech časuov také slyšeny jsú hlasy diáblovy volajíc a řka: „Běda, běda, co tento muž nepravý a nemilostivý bydlí v jeskyni v této, již toho déle trpěti nemuožem, ale vzdvihnúce se[bzl]se] ſie se všiem tovařistvem, bydlmež na púšti, ješto Lobek dějí. Tuť nám tento ani jiný viec nepřekáží, když nám tento Prokop bydleti nedá.“ Často k němu také rozliční[bzm]rozliční] rozližni lidé nemocní přicházíchu, jichžto[bzn]jichžto] gižto uzdravováše a jim pilně přikazuje, aby nepronášeli, neb se světské chvály[bzo]chvály] chwky snažně střežieše, avšak se to u všech tajiti nemóžiše. Jednú jedni lidé k českému kniežeti, jemužto Přečislav diechu, [přišli a přistúpivše jemu pověděchu]text doplněný editorem[88]doplněno podle Pasionálu kališnického o svatého otce Prokopa svatosti. To knieže s svými radostně uslyšav[bzp]uslyšav] ulyſſaw, přijev k němu, jeho svaté modlitbě snažně se poručil a s svými se staršími uradiv, svatého Prokopa
