před Bohem.“ A když se před Hospodinem súditi počechu, tehda diábel vece: „Všeliký sluha, jenžto vie vuoli svého Hospodina, a ne tak činí, často bit bývá.“ K tomu anděl vece: „Na čem jest tento člověk vuole Božie neplnil?“ K tomu diábel vece: „Mnoho zlého činil a zvláště od zlých lidí dary přijímal a od jednoho lichevníka zle dobyté rúcho vzal. Protož kam se je děla spravedlnost Božie? Jehožto sme do dnešnieho dne za pravého Boha měli, jenžto jest nade všemi hřiešnými, ješto bez pokánie scházejí se, na věky pomstiti slíbil.“ K němužto anděl vece: „Náhle mlč, nebo nevíš Božieho předjednánie. Nebo kdežkolivěk ku pokání navrácenie jest v naději, tu ráda Boží milost pomáhá.“ A když se tak dlúho diáblé s anděly o tu duši vadiechu, v tu dobu diábel obrtna se tak velmi svatého Forzena udeři, jakož potom, když se k životu navrátil, viec ten úraz na něm znamenitě ostal.
Potom na tom súdě, dlúho se hádavše, andělé nad diábly mocně svítězili. Tehda, jakž to píše svatý Beda, jeden z anděluov svatému Forzenovi vece: „Náhle zezři na všechen svět, a co uzříš, to znamenej.“ Tehda svatý Forzeus vezřev uzře, ano jedno hrozné údolé převelmi temné. Na nímžto údolím čtyřie hrozní ohňové v povětří hořiechu. V tu dobu anděl vece: „Toť jsú ti čtyřie hrozní ohňové, ještoť tento svět ke zlým skutkóm zažéhají. První oheň jest lživý, v němžto hořie všickni ti, ješto na svatém křtu, diábla i jeho všech zlých zlostí se odřekše, toho neplnili, ale diáblovému pokušení povolili. Druhý oheň jest, v němžto hořie všickni ti, ješto k světu více mysl přikládají než k nebeskému království. Třetí oheň jest, v němžto hořie všickni ti, ješto jsú mnohým protivenstvím své bližnie bez vinny uráželi. Čtvrtý oheň jest, v němžto hořie všickni nemilostiví, ješto své chudině rozličným násilím křivdu činie.“ A jakž to anděl mluvieše, ti ohňové se spolu stúpivše počechu velmi plápolati,
