radost ztratili, žalostivě seznajíc rozumem, bezpřémnú bolest trpie. A když doluov na zemi sezřé, vidúc, ano lidé do nebes, odkadžto sú oni vyhnáni, radostně jdú, velikú toho žalost jmají. A také často nad námi i mezi námi Božím přepuštěním se obcházejí, jakž to jest mnohým svatým otcóm zeveno, že mezi námi jako mušky leciec všecko povětřie naplňují. A jakž to píše mistr Hajmo, tak jich veliké v povětří mnostvie jako prachu, jenž se v slunečném paprslku miešé. A jakžkoli na všem dobrém se lidem protivie, však nad žádným, než ktož se jim dobrovolně poddá, svietěziti nemohú. Jakž to praví svatý Řehoř: „Mdlého máme nepřítele, jenž nad námi odolati nemůž, než ktož sám svú volí pod jeho moc podniknúti chce.
Čtvrté a poslednie slavný hod slove Pamět svatého Michala a všech svatých anděluov, neb toho dne jich svatú milost všelikej člověk má je s právem chváliti a jim nábožně slúže čest i chválu vzdáti. Neb to nalézáme, že ze všech tohoto světa národuov těm zvláštně svaté Písmo laje i porokuje, ješto svým snažným sluhám duostojně neodplacují a jich mzdu jako nevděční sobě zhrzejí. Protož jest v Starém zákoně v Písmě řečeno: „Každému člověku neostane tvého nájemného dělníka u tebe odplata do zejtřie, ale má inhed oplaceno býti.“ Jakž to jest řekl sám Ježíš ve Čtení svatého Lukáše: „Duostojen jest ten, jenž dělá a pracuje z své odplaty.“ V tom rozumě každý, ktož chce znamenati, uzří, kterak nás Buoh velmi miluje. Jemužto nebylo na tom dosti, by nám podrobil všeho světa tvář, ptactvo, ryby i zvieřata, oheň, vodu, zemi i povětřie i to vše, což se na zemi rodí a plodí, ale ještě nadto stvořil anděly svaté a je nám v službu a v uostraž dal i zřiedil. Jakž to pravie svatí mistři, jakž se brzo dietě narodí, tak jemu inhed anděl v službu vstúpí, aby jeho choval i ostřiehal. Jako svatý David v Kniehách proročstvie
