Římské město. S právem všechen svět měl by podstúpiti, neb Řím v umění i v múdrosti vítězsky předčí nade všecken svět. Protož vy, tehda křesťané, ano vás jest tak málo, Římu se protivíte a jich kázanie neposlúchajíc, bláznově pýcháte. Protož chceme tomu, aby nebo našim pravým bohóm se modlili, anebo ohavnú smrtí všickni sešli.“ Ty listy světí křesťané přijemše, nic k tomu ciesařóm neodpověděvše, posly zase vrátili. Z toho se ciesařové rozhněvavše, po všech vlastech listy poslali, veléc všem služebným lidem i rytieřstvu, aby se vojensky připraviece, do Říma přijeli a odtad na římské protivníky silně vyjedúc, pod ciesařskú moc mocně podbili. Ty listy ciesařovy k tomu svatému zboru, v němžto svatý Mauricius bieše starostú, došly. Tehda oni se vrátivše mezi sebú řekli: „Jímžto sme povinni Bohu, to Bohu dajme, a jímžto sme povinni ciesařovi, v tom jemu poslužme.“ To řekše, výbornějších mezi sebú šest tisíc a šest set a šedesát sebravše, ciesařoma vzkázali: „Všehoť, cožť jest pravého, pomoci chcme, ale proti křesťanóm s vámi netolik nestaneme, ale jich, kdež muožem, brániti budem.“ A když svatý Mauricius s tiem slavným zástupem k ciesařoma přijel, tehda Maximianus s velikú vojskú, pojem s sebú také ten svatý zástup, k franským Vlachóm mocně táhl. A tu přes veliké hory přejevše, kázal ciesař všem těm, ješto s ním biechu, pohanským modlám obět vzdáti a proti všem ciesařóm protivníkóm a zvláště proti křesťanóm všem se viery odpřisieci. To svatý Mauricius [s]text doplněný editorem svým tovařistvem vzvěděv, osm mil od ciesařovy vojsky svým se všiem tovařistvem [se]text doplněný editorem vzdálil a na jedné krásné rovni vojensky se položil. To uslyšev Maximianus, k nim své rytieřstvo poslal, vskazuje, aby jednokrát přijedúc bohóm obět vzdali. Tomu svatí odevzkázali a řkúc: „Vězte to,