dva v duši a dva v těle.“ Tehda po malých dnech dva bratry umřela a dva [z]text doplněný editorem zákona vyšla, tamž v kletbě umřela. Těch také časuov, ješto byl svatý Dominik v Bononí v městě, jeden mistr z Německých zemí, jemužto Kondradus řékali, ten v žákovství velmi slovuten bieše. Jehožto, aby v zákon všel, pro jeho veliké uměnie bratřie predikátoři velmi žádáchu. Tehda se to náhodú přihodilo, že svatý Dominik, u vigiljí svaté královny na nebesa vnesenie z převorem z svatého Bernarta zákona kázav, poče po kázaní mezi jinými k tomu převorovi [v]text doplněný editorem zvláštniem ochotenství sedě takto mluviti: „Věz to, převoře, a toho nižádnému do mé smrti nepronášej, že jsem nikda nic na Boze nepoprosil, by mne byl neuslyšel.“ K tomu ten převor vece: „Otče svatý, pověz mi, budu li já déle živ než ty?“ K tomu svatý Dominik proročstvím Ducha svatého vece: „Dlúho po mně živ budeš.“ Jakž to se jest potom i stalo. Tehda ten převor k svatému Dominiku vece: „Otče svatý, když tebe Buoh na tvých modlitbách rád slyší, pros jeho, ať mistru Kondradovi Duchem svým svatým vdechne, ať v zákon vende, jehožto všickni bratřie velmi žádají.“ K tomu svatý Dominik vece: „Veliké věci a nesnadné žádáš.“ Tehda toho dne po kompletnie hodině, jakž obyčej mějíše, svatý Dominik všecku noc na modlitbách pracováše. A nazejtřie, když bratřie první hodinu primu počínáchu, v tu hodinu mistr Kondrad, do kůru nábožně všed, před svatého Dominika nohami padl a zákon predikátorový s velikú žalostí přijal. V tom zákoně velmi snažně Bohu slúžil, slovo Božie kázal, svój život rozličně trudiv, v Boze skonal, oči zavřel, tak že jeho bratřie umrla mniechu. V tu hodinu oči otevřel, všecky bratří obezřev, vece: „Buoh s vámi.“ Tehda bratřie odpověděchu: „I s tvým duchem.“ A inhed po nich vece: „Všech věrných duší skrze Boží milost u věčném pokoji přebývejte.“ A to řekl, duši pustil.
To také svatý Dominik v uobyčeji jměl, že když
