Ale že si ty nespravedlný, všech svých činuov ješitný, květ své mladosti světu, ale ne Bohu na čest vedeš, proto tuto odpočívanie nemáš.“ To ten žák uslyšev, ano jej krúpy tepú, dále běžal. A tak opět běže, uzře duom. K němuž přiběhna, potluče, proše pro Buoh, aby ho upustili. Jemuž toho domu hospodyně, vnitř sedieci, odpovědě a řkúci: „Já sem pokoj, ješto tuto bydlím, a ty to dobře viděti muožeš, že pokoj z hřiešnými nebydlí, neb jim diábel, svět a tělesenstvie rozličný nepokoj v duši činie, a ty s jeden z těch, a proto tuto odpočívanie nemáš. Ale že já pokoj vždy mysli, pokojná a mírná myšlenie, tuto tobě radu dávám: Bydlíť dále má sestra, ještoť milosrdenství dějí, ještoť vždy hřiešným pomáhá. K té přída, coť ta káže, to učiň.“ A když tam běžev, na duom potluče, hospodyně, vnitř sediec, odpovědě a řkúc: „Já jsem milosrdenstvie, ješto tuto bydlím. Chceš li této hrozné búře zbýti a své spasenie nalézti, náhle běž k bratřím predikátoróm do svatého Dominika kláštera, tu nalezneš, ano Písmo svaté ten zákon osvětcuje, a tu uzříš, kterak Jezus Kristus a jeho milá matka tě, hřiešného, dobrotivě k milosti přijmú.“ To ten žák skrúšený srdcem znamenav, z toho se viděnie vybrav, do kráštera k predikátoróm všed, s velikým náboženstvím zákon přijel. A tu mnoho časuov snažně Bohu slúžil, svuoj život konal.
Jiných mnoho rozličných svatých divuov Buoh skrze svatého Dominika v rozličných vlastech lidem ukázal, jedenácte mrtvých v Uhřích vzkřiesil, slepým zrak, belhavým chod, nemocným zdravie, mnohým ztrastným utěšenie dálo se i děje se do dnešnieho dne. Pomysli na to, každý zbožný, kdež jest Hospodin divně svú svatú milostí zákon predikátoróm po všem světu tak slavně rozplodil. Kterak to bude svatého Dominika mocná korúhev v den súdný, pod nížto stanú všickni jeho věrní zákoníci a všickni ti hřiešní, ješto jsú jich svatú radú, Božieho slova kázaním i jich rozličným přivedením, na své hřiechy vzpomenuvše, snažně se pokavše, Boží milost
