i spadl, zbiv se inhed umřel. To uslyšev Nero, velmi jeho želel a jiného miesto něho podčeším učinil. To skrze Ducha svatého svatý Pavel vzvěděv, kázav sobě umrlého přinésti, jej skřísil a jeho před ciesaře s tovařiši poslal. V tu hodinu, v niežto ciesař jeho najvíc želéše, pověděchu jemu, že jeho podčešé Patrokus před dveřmi živ stojí. To uslyšev Nero, lekl se a před se jeho pustiti neda, boje se, že jeho dříve umrla vidieše. Avšak rozmysliv se radú přátelskú, jeho před se pustiti káza. Nero otáza jeho a řka: „Patroku, živ li s?“ K tomu on odpovědě: „Ciesaři, živ.“ Ciesař vece: „Kto tě živa učinil?“ Patrokus vece: „Hospodin, jenž Kristus, král jest nade všiem světem.“ Tu se rozhněvav Nero i vece: „Tehda ten má kralovati na věky a má rušiti všeckna královstvie všeho světa.“ K tomu Patrokus odpovědě: „Tak se má státi, ciesaři.“ V ta dobu Nero da jemu veliký políček a řka: „Tehda ty tomu slúžíš!“ Patrokus odpovědě: „Jistě jemu slúžím, neb mě jest z mrtvých vzkřiesil.“ V tu dobu pět milostných rytieřuov ciesařových pověděchu a řkúce: „Proč, milý ciesaři, toho mládence tepeš, an tak múdře odpoviedá, ano my již sme po tom postúpili, že chcme tomu všemohúcému králi vítězsky slúžiti.“ To uslyšev Nero, káza je inhed v žaláři zavřieti, a byl je dřieve miloval, toliko je nemilostivě mučiti kázal. V ten čas také káza všeckny křesťany zjímati a je trudně mučiti, mezi nimižto přivedechu svázána svatého Pavla před ciesaře. K němužto ciesař vece: „Ty jsi člověk, velikého krále služebník, proč mi mé rytieře ode mne lúdíš a sobě je osobuješ?“ Svatý Pavel odpovědě: „Netolik z tvé vlasti, ale ze všech vlastí světa k sobě je přijímaji, jimžto král náš všemohúcí slavné dary dá a od nich všecky nedostatky odžene. Chceš li v toho poslušenství býti, spasen budeš, nebť jest tak mocný, žeť jest súdce všeho světa a má obnoviti ohněm v den súdný všeho světa postavu.“ To uslyšev Nero, velmi se rozhněva, a najviece proto,