městě umřel. Pozvavši obec svatého Petra a svatého Pavla a Šimona čarodějníka. To jim potvrdichu řkúce: „Kterýž by z nich mrtvého nezskřiesil, aby byl na bezživotí dán.“ Tehda Šimon přistúpiv poče nad umrlým čarovati tak dlúho, že poče mrtvý hlavú hýbati. V tu dobu všickni, kamenie polapivše, chtiechu svatého Petra kamenovati. Na ně svatý Petr pokřikl a řka: „Pomlčte, ponechajte maličko, jest li tento umrlec živ, nechať vstane, chodí a mluví, jinak nevěřte, obludať jest, hlavať se mrtva hýbe.“ A jakž odtať Šimona odvedechu, tak se poče hlava mrlcova nehýbati. Tehda svatý Petr, podál stoje, pomodliv se Bohu i zavola a řka: „Jinochu, ve jmě Jezu Krista, ješto pro všecky hřiešné na kříži umřel, kazujiť, vstaň inhed.“ A inhed mrtvý vstav i pojide. Šimona kamenovati chtiechu. Svatý Petr jim zapovědě a řka: „Nechajte, dostiť má muky i hanby v tom, že se zná v svém falešném řemesle přemožen. Mistr náš Jezu Kristus v tom nás učil, abychom za zlé dobře odpláceli.“ V tu dobu jima Šimon vece: „Vězte to, Petře a Pavle, nepříde vám, jakž to žádáte, byšte byli skrze umučenie mučedlníkovú korunú korunována.“ Tehda ona odpověděšta: „Staň se nám, což žádáme, ale tobě nikda dobře nebude, neb což mluvíš, to vše mentíš.“ Odtad Šimon vstav i jide k jednomu učedlníkovi, jemužto Marcellus jmě bieše, i přiváza velikého psa před jeho domem ku podvoji a řka: „Uzříš, Marcelle, bude liť směti Petr pro tohoto psa k tobě v duom vjíti.“ Po malé chvíli přijide svatý Petr, požehnáním svatého kříže toho psa odváza. Ten se pes všem jiným poče radovati, ale Šimonem kúzedlníkem poče trhati a jej, pod se podvrh, chtieše zadáviti. Přiběh svatý Petr, na psa skřiče. Tehda pes nikdež Šimona neuhryze, ale rúcho všecko na něm až do nahoty strhal. V tu dobu všichni lidé to vidivše a zvláště děti se psem po Šimonovi křičiec běžiechu za ním až jeho jako vlka z města vyhnachu. Pro velikú