Bohu svatému.
A když tak veliké zázraky bludné Šimon v Římě ukazováše, vstav svatý Petr [s]text doplněný editorem svatým Pavlem před ciesaře jidešta a řkúce: „Ciesaři, věz to, to, cožť Šimon činí, diáblovú mocí jest, a právě tak, jakžto v Jezu Kristu jest dvoje podstat člověčí.“ Tehda Šimon Nerovi vece, jakž to svatý otec Lev papež praví: „Dokad chceš trpěti nepřítele mého, večas já káži mým anděluom, ať mne nad ním pomstí.“ K tomu svatý Petr odpovědě: „Tvých se já anděluov nebojím, ale oniť mne se bojí.“ Tehda césař vece: „Nebojíš se, Petře, Šimona, an své Bozstvie skutky ukazuje.“ Tomu svatý Petr odpovědě: „Jest liť Bozstvie v něm, nechať pohodne, co já myslím nebo co činím. A jáť prvé, césaři, povím tobě své myšlenie lechky, ať by Šimon nesměl jiného smentiti, než což já myslím.“ Přistúpiv k ciesařovi, svatý Petr pošepta: „Kaž mi ječný bochnec přinesúc tajně dáti.“ A když bochnec přinesechu, požehnav jej svatý Petr, zchovav i vece: „Nuž, Šimone, ješto se Bohem činíš, pohodni, co myšleno, co řečeno, co učiněno?“ K tomu Šimon odpovědě: „Pověz prvé, Petře, co já myslím.“ Svatý Petr vece: „To večas ukáži, že viem, co myslíš.“ Tu se rozhněvav Šimon, zvolav vece: „Buďte tuto inhed psi velicí, svěžtež jeho!“ A inhed se ukázachu psi velicí a okolo svatého Petra veliký pohrom učinichu. Tehda svatý Petr chléb vyněv, jenž bieše požehnal, jim poskyte a psi utečechu inhed. V tu dobu svatý Petr k ciesařovi vece: „Aj toť, sem ukázal, co je proti mně Šimon myslil, a to sem učinil i ukázal ne slovy, ale skutky. Bieše Šimon proti mně slíbil své anděly poslati i poslal na mě psy, aby ukázal, že ne svaté anděly, ale psy anděly jmá.“ Tehda Šimon vece: „Slyšte mne, Petře a Pavle. Nemohu li nynie slovy nic prospěti, přivedu to ještě, že vás budu mocně súditi, nynie vám odpustím.“ A to řka i poče se sveličiti, pyšnú řeč mluvě a řka: „Mohu mrtvé křésiti.“ V ty časy jeden mládenec v městě
