Svatý Silvester byl rodu znamenitého a jměl jest jednoho knězě buohobojného, svého naučedlníka jménem Cyrina, jenž jeho bieše zvlášče naučil, aby pocěstné lidi ve jmě hospodina v svuoj duom přijímal. A když jednoho času ciesařóv starosta jménem Tarquinius svatého Silvestra pohanským modlám bezděky obětovati nutieše, hrozě jemu, nesposlúchal li by, velikým nazajtřie mučením jeho by umučil. Jemužto to svatý Silvester vecě: Ó, nemúdrý, ty nocí umřeš a u věčné muky pójdeš. A chtěj nebo nechtěj, buoha pravého, jemužto my sě modlímy, poznati musíš. V tu dobu svatého Silvestra do žalářě vedechu a starosta Tarquinius na oběd byl pozván. A když na tom obědě jedl, kost rybie v hrdle mu uvázla tak nuzně, ež té noci umřěl a s velikým pláčem u puol noci na pochovánie nesen. Zatiem svatý Silvester s radostí z žalářě vypuščen, neb netoliko křestěné[go]křestěné] krzieſtyene, ale rozliční lidé i pohané divně jeho milováchu, ež bieše vezřěnie anjelského, promluvenie libého, v cělosti svého tělesenstvie, v svých skutciech svatý, ve všelikéj radě, v němžto svatá viera i nadějě s milosrdími znamenitě tkvú[gp]tkvú] tkw.
A když těch časuov svatý otec papež jménem Melchiades v Římě umřěl, svatý Silvester miesto něho ode všie obcě papežem zvuolen. V němžto tak u povýšeném stavě všěch sirých i vduov chudých jména[gq]jména] gemena měl napsána, jimžto pro buoh vši potřěbu dával. Potom po některých časiech když Konstantinus ciesař jal sě křesťanóv[gr]křesťanóv] krzieſtanow nenáviděti, proněžto svatý Sil[76]číslo strany rukopisuvester
