[71]číslo strany rukopisusvatém dietěti. Aneb jest u proročství, jakžto jest jměl svatý Daniel prorok, anebo jest také diáblovým oblúzením, jakžto praví Aristotiles o jedněch lidech. A také písmo o těch mluví, ež diábel zlé sny přinášie pro lidské oblúzenie. A protož, ež všeliký člověk nevie, kterým činem od kterého li přirozenie jsú pošly, proto v ně věřiti nenie bezpečno, ale buohu poručiti, aby ráčil v dobré obrátiti. Pakli by kto jměl ot buoha ve sně jisté zjěvenie, jmá tomu s právem věřiti a buoha chváliti. Amen.
Život svatého [Tomáše]text doplněný editorem kartúského[287]jiná, mladší ruka opravila na kanturienského
Svatý Tomáš, kanturienský biskup, když u dvora krále angličského, uzřěv mnoho nepořádných věcí, od dvora sě vzdálil a kantuřskému biskupu sě poručil. Ten jeho alcpřěstem učinil. A potom jeho tolik prosil, aby úřad kancléřstvie na králově dvořě přijal. A to proto učinil, aby kostelních práv ote zlých lidí bránil. V němžto úřadě tak jeho král miloval, až jeho po skončení arcibiskupově arcibiskupem učiniti kázal. V němžto tak u povýšeném stavě svatý život vedl, v žíni na nahém těle chodil u velikém utrpení, postě sě rozličně sě trudil. A tak sě v svém náboženství tajiti uměl, ež u počestném rúšě chodě, v tom v svém duostojném stavu všěm sě dobrým přijednávaje, svaté své skutky, kakž mohl, pokrýval, a to zvlášče v obyčěji jměl, ež na každý den třinádcte chudým, přěd nimi klekaje, pro buoh nohy umýval a potom je nakrmě, každému z nich čtyři střiebrné peniezě dal.
Zatiem král počě na něm toho dobývati, aby což jsú dřevní králi, ač proti právu kostelních věcí,
