[65]číslo strany rukopisusě tak, jakž svatý Jan rozkázal, vše stalo, piesek i prútie sě v své přirozenie[272]zde zapsáno „ſie“, škrtnuto samotným písařem (?) obrátilo, tehda jsú tito otpuščenie svých hřiechóv vzěli a svatú odplatu jako i dřieve při svatém Janu ostali.
Potom když svatý Jan po téj vlasti, ješto Azia slóve, slovo buožie kázáše, tehda mudrci pohanských modl lidi proti němu podnese, jeho jeli a do chrámu pohanského bezděčiec, jeho k modlám vedli. Jimžto svatý Jan vecě: Sjednámy[ge]Sjednámy] Sgiednamy sě[273]nadepsáno jinou, soudobou rukou na tom, proste svých modl, ať sě Ježíšiev kostel oboří, a já inhed obět vašim buohóm vzdám, anebo já sě pomodlím svému Jezukristu, oboří li sě váš chrám, vy křesťanskú[gf]křesťanskú] krzyeſtyanſku vieru přijmete. A když k tomu věcšie strana pohanóv povolila, všickni z chrámu vyšedše, počěchu přihlédati, kak by sě to konalo. A jakž sě svatý Jan buohu pomodlil[274]původně zapsáno „pomodly“, koncové „-l“ připsáno jinou, soudobou rukou, tak vešken chrám pohanský sě zrušil a modla pohanská na kusy sě ztlúkla. Z toho sě biskup pohanský jménem Aristodemus rozhněvav, všěcky lidi spolu svadil tak, ež sě všickni zbíti chtiechu. K němužto svatý Jan vecě: Co chceš, ať učiním, aby sě lid[275]nadepsáno jinou, soudobou rukou upokojil? K němužto pohanský biskup vecě: Chceš li, ať uvěřím v tvého buoha, dám tobě jěd píti, neuškodí liť, budu tvého buoha za pravého jmíti. K tomu apoštol vecě: Staň sě, kakž dieš! A když na téj smlúvě oba ostasta, pohanský biskup vecě: Chci tomu, aby od toho jedu jiné mrúce viděl a skrzě to viece sě vstrašil. To řek pohanský biskup, k starostě měsckému šed, dva na smrt otsúzená u něho uprosil, jimažto, jakž brzo ten jed
