[470]číslo strany rukopisuTu inhet[1475]podtrženo, Hankova excerpce svatý křest přijal. V tu hodinu hlas od boha přišel a řka: Tos juž nalezl, jehožtos dávno s prací žádal. To uslyšav svatý Savinian, huol v zemi vtekl a tu, jakž sě bohu pomodlil, tak inhed ta huol od sebe ratolesti pustivši, vzkvetla. Pro ňežto div tisíc a osm ke stu pohanóv v Jezukrista uvěřili.
Ty noviny ciesař Aurilianus uslyšav, své rytieřstvo, aby jej jmúc, přivedli, poslal. Jížto k ňemu přišedše, na modlitvách jej nalezše, s ním sě spolu bohu pomodlili. A když s té modlitby vstal, tehda mu ti rytieři řekli: Ciesař tebe žádá viděti. S nimižto když pokorně přěd ciesařě šel a modlám diáblovým modliti sě nechtěl, kázal ho ciesař sviežíc železnými závorami bíti. K ňemužto svatý Savinianus vecě: Připrav muky, jakež chceš! Tehda ho káza ciesař prostřěd města na jednéj lavici připraviti a pod ním oheň skropujíc olejem, aby lépe hořal, učiniti. A když na to ciesař, an sě, prostřěd ohně stojě, bohu modlí, hlédáše, tomu sě podiviv, vecě: Zlá zvěři, nemáš na tom dosti, ežs tyto siré dušě oblúdil, ješče sě na to snažíš, aby i nás svými čáry omýlil! K ňemužto svatý Savinianus vecě: Ješče mnoho dúš[1476]podtrženo, Hankova excerpce i ty sám skrzě mé naučenie svatú vieru přijmeš. To ciesař uslyšav, hněvem božie slovo i jmě zlořečil a nazajtřie svatého Saviniana k sošě přiviežíc, se všěch strán naň střieleti kázal. Tehda boží mocí ty všickny šípy svatého Saviniana nedoletěvše, u povětří povisly. Nazajtřie k ňemu ciesař přišed, vecě: Kde jest tvuoj buoh? Proč nepříde, ať by z těchto šípóv pomohl? A jakžto ciesař vecě, tak
