[368]číslo strany rukopisuvedli. Tu sě biskup i s starostú těm penězóm podivivše, počěsta tázati, kde by ty poklady neznámé nalezl. K nimžto Malchus vecě: Nic sem nenalezl, ale z měšcě od mých dědicóv ostavené peniezě vynem, chtěl sem chleba kúpiti. Tehda ho otázachu, z kterého by města rodem byl. K tomu Malchus odpovědě: Jest li toto město Efezum, odsam[1170]podtečkováno, jinou, soudobou rukou nadepsáno: „z toho“; podtrženo Hankou, in margine různočtení „Ms. al. odsa, tišt. odczad“ z toho sem. K tomu starosta vecě: Přiveď své přátely, ať tomu svědečstvie dadie. Tehda počě Malchus své přátely jmenovati, jichžto juž ižádná pamět nebieše. Proňežto všickni vecěchu: Zamýšlé sobě, aby své prácě zbyl. V tu dobu starosta vecě: Kako tobě móžemy věřiti, by tito peniezi od tvých přězších, ano to napsání viděti, ež jest juž tři sta a dvě a sedmdesát let, jakž sú tito peniezi za ciesařě Decie kovány, a v nivčem[1171]podtrženo, Hankova excerpce nejsú podobny k našim penězóm. Jsa mlád i chceš múdré a staré lidi tohoto města oblúditi! A protož káži tě u měscké právo dáti, dokad sě nepoznáš, cos kde nalezl.
V tu dobu přistúpiv přěd ně Malchus, propovědě k nim a řka: Pro buoh, páni milí, povězte mi, co vás budu tázati, a já vám také povědě, coť já vědě na svéj mysli. Tieži vás, kde jest Decius ciesař, jenžto jest byl v tomto městě? K tomu biskup Martin odpovědě: Synáčku, v těchto vlastech nikte nenie, jemužto by Decius řekli. Ale ten Decius, ješto jest byl ciesař, ten jest byl přěd mnohými lety. K tomu Malchus vecě: Tomuž sě já i divi, a nikte mi z vás nevěří, ale poďte za mnú, ukáži vám své tovařistvo, jížtoť na huořě Celion tajně v jěskyni bydlé. Těm
