[254]číslo strany rukopisuzřiezenie stkvúcím bleskem sě zasmálo, nebeská trúba pozvučala, všěch andělských kóróv sbor sě obradoval a všeho světa tváři sú sě obradovaly. Třetie slušie věděti, ež jest hospodin s velikým množstvím andělóv a z zástupy dúš na nebesa vstúpil. O tom píše svatý Dionyzius a tak řka, ež jsú anděli někteří vidúc, ano král nebeský do nebes jde svého svatého buožstvie mocí, mezi sobú diviece sě tázali a řkúc: I kto jest[aek]jest] gieſt toto, jenžto jde z světa velikými hřiechy okrvaveného, vězenie s sebú z přědpeklé veda? Jimžto hospodin otpovědě a řka: Já jsem, jenžto spravedlnosti mluvi, aj toť k vám přišel jsem. Druhé otázali vši anděli a řkúc: Proč jest črveno rúcho tvé jako těch, ješto lisicí[701]podtrženo, Hankova excerpce dávie? Jimžto hospodin otpověděl a řka: Lisici[702]podtrženo, Hankova excerpce jsem sám tlačil. Neb jest hospodin jměl rúcho očrveněné, točíš tělo své svaté, jeho svatú krví pro všě hřiešné okrvavené. Neb jakž praví svatý Beda: Král nebeský jest se všěmi jiezvami na nebesa vstúpil, jěžto rány nic jemu nevadie, ale jako sluneční poprslci sě ot něho stkvie, jichžto ran až do dne súdného chová, aby to ti, již budú buožie milosti otlúčeni, zjěvně vidúc, správné své otsúzenie poznali, a dobří vidúc, kak jsú milosrdně vykúpeni, bohu na věky věkóm děkovali. Amen.
Život svatého Gordiana a Epimacha
Svatý Gordianus byl úředník Juliana ciesařě. A když sě nechtěl modlám modliti, kázal jemu ciesař hlavu stieti. Jehožto tělo kře[255]číslo strany rukopisustěné[ael]stěné] krzieſtiene
