[Pasionál muzejní (Juhnův)]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III D 44, s. 1–646. Editoři Svobodová, Andrea, Stluka, Martin. Ediční poznámka
<<<<<148149150151152153154155156>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[152]číslo strany rukopisukdyž ji přěd starostu přivedli, kázal ji na jedno[nu]jedno] giedno kolo rozpieti tak, ež všěcky jejie[nv]jejie] giegye kosti ztroskotachu. Ale anděl buoží přišed, to kolo zlámal a ji ovšem uzdravil. To vidúce pohani, v Jezukrista uvěřili. A inhed kázal starosta ciesařóv pet set mužóv a třidcěti ke stu ženám, jižto sě biechu na křesťanskú[nw]křesťanskú] krzieſtyanſku vieru obrátili, hlavy stínati a potom svatú Julianu u vrúcie olovo vsaditi. A když jiej to neuškodilo, kázal jiej hlavu stieti. A když ji na rozhranie[457]podtrženo, Hankova excerpce povedú, počě diábel v člověčí tváři volati na všě lidi a řka: Neodpúščěte jiej, nebť jest našě buohy potupila a mne sě nocí řetězem nabila. Othoďte[458]podtrženo, Hankova excerpce jiej toho, cožť jest zaslúžila. V tu dobu svatá Juliana málo oči otevřěvši, chtiec viděti, kto by co[459]nadepsáno jinou, soudobou rukou byl mluvil, vzezřěla a inhed diábel pryč běžě, počě volati a řka: Běda mně, hubenému, zda mě chce opět jmúci svázati. V tu hodinu svatéj Julianě hlavu stěli. A potom skoro ten starosta na moři plova a s ním čtyři a čtyřidcěti muožóv, všickni na moři ztonuli.

Nastolovánie svatého Petra, ješto sě ptačci[460]tj. ‚kdo se ptá‘, srov. ESSČ s. v. ptačec, podtrženo Hankou a k tomu je in margine přičiněn otazník. Variantní prameny vypouštějí, může jít snad o omyl způsobený přehlédnutím předlohy: podle latinské předlohy předchozí článek o sv. Juliáně končí větou, která v opise PasMuzA není: Horum autem corpora cum mare iactasset, a feris et avibus sunt comesta (v nedochované předloze snad ptačči požrána) poznává[461]in margine mladší rukou: Stolování svatého Petra, 22. Febr<uara>

Svatého Petra nastolovánie svatá cierkev slaví pro to, jež, jakžto staré psanie pamatuje, jako toho dne Petr apoštol v tom městě, ješto[nx]ješto] gieſto Antiochia slóve, za starostu to najprvé na poctivém a povýšeném stolu posadili. A tu slušie vláščě věděti, ež tento slovutný hod zvlášče pro dvoji věc jest ustaven. Najprvé, jakž sě o tom píše, když svatý Petr apoštol v tom městě jménem Antiochia slovo buožie kázáše, tehda kniežě toho města jménem Teofilus pozvav přěd sě svatého Pe[153]číslo strany rukopisutra,

X
nujedno] giedno
nvjejie] giegye
nwkřesťanskú] krzieſtyanſku
nxješto] gieſto
457podtrženo, Hankova excerpce
458podtrženo, Hankova excerpce
459nadepsáno jinou, soudobou rukou
460tj. ‚kdo se ptá‘, srov. ESSČ s. v. ptačec, podtrženo Hankou a k tomu je in margine přičiněn otazník. Variantní prameny vypouštějí, může jít snad o omyl způsobený přehlédnutím předlohy: podle latinské předlohy předchozí článek o sv. Juliáně končí větou, která v opise PasMuzA není: Horum autem corpora cum mare iactasset, a feris et avibus sunt comesta (v nedochované předloze snad ptačči požrána)
461in margine mladší rukou: Stolování svatého Petra, 22. Febr<uara>
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).