svatých zpovědníkóv svatá cierkev neslavieše. A potom po některých letech otec svatý papež Řehoř den všech svatých po všem světu slaviti kázal.
Druhé ten slavný hod ustaven jest pro mnohé obmeškánie, nebo mnoho svatých jest v nebeském království, jimžto lidie ižádné vláštie cti nečinie. A jakž píše svatý Jeroným, ež rok do roka nenie ižádného dne, by najméně pět tisícóv mučenníkóv památného dne nebylo, kromě jediného dne u měsieci, jemužto únor česky dějí. A když toho křesťanstvo stihnúti nemóže, na každý den světiec svatým čest činiti, proto svatá cierkev ustavila jest, aby jeden den za ta obmeškánie po všem světu všem svatým na čest, boha v jeho svatých chváléc nábožně slavili. A to jmámy správně učiniti s tú nadějí, v srdci často přemýšlejíc, jakož jsú oni, někda na tomto světě v křehkém tělesenství bydléc, nesnadně diáblu, světu, tělesenství se brániec, a někteří i hřiešníci velici byvše, však jsú se nebeského královstvie doslúžili, takež my, kakž kolivěk hřiešní jsme a vždy bohu vinni, však se téhož s boží pomocí doslúžiti móžem, abychomy se všěmi svatými u boha byli. A druhé, ež sme byli jim z dluhu povinni, aby jakež se oni našemu spasení radují, jakžto svaté čtenie praví: Radost jest andělóm i všem blaženým dušém, když se hřiešný ku pokání obrátí, takež my zvláště na jich slavný den s právem se máme radovati, ež jsú nebezpečného světa zbyvše, u věčnú radost přišli.
Třetie den všech svatých proto ustaven jest, neb kakž kolivěk nemnoho svatých proti jich množství na světě slavíme, avšak
