panujte, anebo zvěři sniesti dáni budete. A když tomu ta dva svatá nepovolista, ale v uoči modlám pohanským plvásta, do jedné ohrady jě vedú a tu k nima dva lvy živá a čtyři medvědy, aby ta svatá snědli, upustichu. Ta zvěř v zahradu všedši, svatých sě nikdiež nedotknula. To zlé viery lidie uzřěvše, inhed meči ta dva svatá protkli až do smrti. Potom těla jich blažený Qvirinus žák, jenž dvoje svěcenie mějieše, pochopiv, tajně v svém domu pochoval. Dálo sě to po božiem narození dvě stě paddesát třetie léto.
Svatý Germanus
Svatý Germanus byl velikého rodu z toho města, jemužto jmě Alchisidorus bylo, ten do Říma na učenie poslán. Tu tak daleko v učení nad jiné prospěl, až jeho římská kniežata sobě za vláščieho rádci volivše, do rozličných zemí u pilném poselství sláchu a potom nad Burgundí starostú jej učinichu. V tom svém svěckém stavu tak bujně své věci vedieše, jakžto v loviech i v rozličném jěšitném veselí velmi mysliv bieše. V tom přiebězě nad tiem městem Alchisidorem, odňadž urozením bieše mocně vládna, měl jedno dřěvo divně krásné, od ratolestí urostlých krásně rozvedlé. Na ňemžto dřěvě, což zvěři kde ulovil, všěcky hlavy zvieřěcie pro div a pro ješutnú chválu na tom dřěvě pověsiti kázal. A když jej svatý Amator, tehdajší toho města biskup, z toho jěšitenstvie často tresktal, v jeden čas, když Germanus doma nebieše, svatý Amator to dřěvo porúbiti kázal, proňežto Germanus, vrátiv sě, u velikém hněvu biskupovi zabitím hrozil. Tehda svatý Amator biskup
