čakajě dne súdného, když příde mój spasitel súdit živých i mrtvých. K ňemuž svatý German vecě: Odpočívajž na dlúhé časy u milém Jezukristu a za ny snažně pros, abychomy mohli obdiržěti na bozě radostné z mrtvých vstánie a v nebesiech věčné přěbývanie. Potom svatý Germanus za svého života snažně bohu slúžě, mnohé divy čině, roznemohl sě a v sedmý den poručiv sě bohu i umřěl. To sě dálo po božiem narození čtyři sta a třidcietého léta.
Svatý Eusebius
Svatý Eusebius přěčistého života byl, jehožto je krstil Eusebius papež a jemu své jmě Eusebius vzděl. O tom sě znamenitě píše, když jeho Eusebius papež krstil, mnozí lidie viděli, ano jej světí anděli z svatého krstu vody vynímají. Po mnoho časiech kacierstvo Arrianovo po všiej lampartskéj zemi mocně sě plodieše, neb jim Konstantin ciesař přikládáše. Tehda Julius papež zamyslil i k tomu přivedl, aby Eusebius v tom městě Vercellis biskupem byl, neb to město tehdy najslovutnějšie bieše. To kacieři uslyšěvše, všěcky dveři u kostela zavřieti i zahraditi kázali. Tehda svatý Eusebius přišed do města Vercellis, přěd svým kostelem, jenž ve jmě svaté královny bieše, poklek, na bohu sě pomodlil a inhed sě všěcky dveřě odevřěly. Potom svatý Eusebius těm Arrianovým kacieřóm veliký protivník byl, proněžto Konstantina ciesařě proti sobě velikého nepřietele jměl. Protož rozhněvav sě Konstantin ciesař, kázal svatého Eusebia jieti a jej u moc kacieřóm dáti, jížto sě veň uvázavše, jeho dlúho bičovavše, s vysokého vschodu za