Tómy jsta přijala a sě svatéj vieřě naučila. Potom po mnohých časiech ta nevěsta královna jménem Pelagia v duchovný stav vstúpila a pro Jezukrista svú krev prolivši, buohu sě dostala. A ženich, jemužto jmě bylo Dionyzius, v tom městě biskupem učiněn.
A když sě svatý Tóma odtad s pruobostem zdvih, do Indie k královi, jemužto bieše poslán, přišel a tu podlé králova rozkázanie svatý Tóma, jakožto sien měla postavena býti, krásně změřiv, veliké peniezě ot krále na dielo vzal. Zatiem král do jiné vlasti svým sě dvorem na přěbývanie přěstěžil a svatý Tóma všěcky peniezě chudým rozdal a vešken ten čas, což jest král v jiném kraji přěbýval, za dvě létě svatý Tóma slovo božie kážě, veliké mnostvie lidí na křesťanskú vieru obrátil. A potom sě král zasě vrátiv, a jež sien neudělána uzřěv, kázal svatého Tómu i s probostem, jenž jeho byl k tomu přivedl, do žalářě vsaditi, aby potom vyvedúc, živi odrúc užhli.
Zatiem bratr králóv jménem Gad leh umřěl. A kdy jemu drahý hrob děláchu, an čtvrtý den z mrtvých vstal. Jehožto jiní lidé uzřěvše, u velikéj úžěsti, kam kto vida, ujímáše. Tehda on [k]text doplněný editorem králi, bratru svému, přistúpiv, vecě: Bratře milý, tento člověk, jehožtos odřieti a užéci kázal, přietel jest buoží a slúžieť jemu anděli, a ti mě do ráje uvedše, ukázali mi jednu krásnú sien z střiebra a zlata a z drahého kamenie divně udělanú. A když sě počěch téj tak krásnéj sieni diviti, tehda oni řechu: Toť ta sien, jižto jest byl udělal svatý Tóma apoštol bratru tvému. Tehda poprosich, zda by mě tu vrátným učinili a oni mně vecěchu: Bratr tvuoj učinil sě je té
