poň a po jeho bratříci poslal, aby sě zasě do svého kláštera vrátili. Tu sě vrátivše, kniežětem cně do kláštera uvedeni a což sú dřieve neduostatkóv trpěli, to sú skirzě svatého Prokopa prosbu všeho dobrého dosti potom měli, bohu mnoho časóv slúžili a jeho milosti sě dostali, s nímž přěbývají na věky věkóm. Amen.
Život svaté Margarety
Svatý život, jenžto sú vedli rozliční světí, snažně bohu slúžiece, svú krev pro vieru prolévajíc, dává nám veliký příklad i ponúcěnie k dobrým skutkóm. Neb když znamenámy, kak sú sě na světě strastně obcházěli, kakli sú pro buoh mnoho trpěli, musilo by srdce rozpačné býti, by sě někda nerozpomanulo a k náboženství sě nezažhlo. A také to jich života svatého pamatovánie činí nám v srdci vláščie zahanbenie. Neb když sě na to rozmyslímy, jež sú byli lidie jako i my, křehcí jako i my, smrtedlní jako i my, avšak sú vítězky hospodinu slúžili, nám veliký příklad ostavili. Mezi nimižto nás najviece zahanbuje život svatých děvic. Ty sú byly některé mladé králevničky , rozkošné panny, avšak sú přěmile trpěly krve prolitie pro milého Jezukrista. O tom mluví svatý Řehoř u vykládaní svatého čtenie o desěti děviciech , tak řka: I co řkú mužie bradatí, mužského srdcě silní, co řkú v den súdný, která jich omluva bude, jíž na světě pro buoh nic trpěti nechtie a vidúce tak rozkošné panny silným srdcem na smrt pro vieru jdúce? Z těch děvic byla jedna svatá Margareta rodu vysokého, dci jednoho patriarchy pohanského, jemužto Teodosius řekli, z města Antiochie. Ta když v svém dětinství dojcě do jiného domu cho vati
