uznamenav, pryč odtad běžal, tepa sě pěstma u prsi a řka: Nastojte, ež jsem ot malého roběte přěmožen.
Zatiem anděl buoží ty svaté rozvázal a inhed v tu hodinu vezřěvše, nalezli sě u jedné řěky, a tu sě buohu modléce skončěli. Jichžto těla jedna bohobojná paní, zjěvenie od svatého Víta jměvši, na poctivém miestě pochovala.
Život svatého Quirika mučenníka
Svatý Quiricus byl jest syn jedné nábožné panie, jiejžto jsú řekli Julita. Tehda když ta nábožná paní veliké násilé nad křesťany viděla, vzemši dietě, svatého Quirika, jenž tehdy tří let vstář bieše, do jiné sě vlasti brala. A tu ji pohané, ana dietě na rukú nese, přěd Alexandra starostu postavili. To jejie dvě dievcě uzřěvše, od nie jsta utekle. Ot nie starosta dietě vzem, když nechtěla buohóm oběti vzdáti, kázal ji svlekúc novými žílami bíti. To děťátko, ano matku tepú, vida, žalostivým hlasem plakáše. A zatiem starosta děťátko na lóně přitúlejě a koje je cělováše, ale dietě za obyčěj ot něho mrzkostěmi hlavu obracováše a jako děti činie, na matku sě ohlédajě, svými nehty tvář starostinu dráše. Tehda starosta rozhněvav sě, děťátko, svatého Quirika, s vysokého vzchodu dolóv svrhl a inhed z jeho svaté hlavičky mozk vykydl. To jeho matka, svatá Julita, ež jejie dietě napřěd do nebes šlo, vidúci, bohu chválu vzdala. A starosta ji samu kázal odrúce, horkú smolú obliti a potom hlavu stieti.
