jednu hlubokú jámu uvrci a jeho tu hladem umříti. A když sě pro veliký hlad poznati chtěl, kázala jeho královna z jámy vyvážiti. Tehda Juda, když na svú kolenú poklekl, buohu sě pomodlil, inhed sě to miesto, ješto svatý kříž skryt byl, a vyšla vuoně přědivně krásná tak, ež Judáš tomu sě divě, u velikéj radosti rukama plesáše a řka: Zajisté, Jezukriste, ty jsi spasitel všeho světa. A v tu hodinu Judas podpásav sě, počě udatně kopati, hlubokú jámu vykopav, tři křížě nalezl a vzem, přěd královnu nésti kázal.
Tehda když, který by byl spasitelóv kříž, rozeznati nemohli, jeruzalémský biskup na jednu nemocnú ženu kdy prvý i druhý kříž položil, ano nic nepomohlo, ale když třetí kříž na ni položili, inhed zdráva byla a buohu poděkovala. A také praví svatý Ambrož, ež svatý kříž poznán jest po téj dctě, ješto byla nad spasitelem Pilátovým kázaním přibita. Na niežto bylo psáno: Ježíš Nazarenský, král židovský. A v tu dobu když svatý kříž Judáš povzdvíháše, tehda diábel u povětří volal a řka: Ó, Juda, cos učinil! Již to vizi, co jsem dřieve byl dúš získal, to již ztratiti muši. Avšak tobě to darmo nenie, vždyť sě toho dočěkaji, jež sě nad tobú pomšči. Vzbuzi proti tobě krále jiného, jenžto vieru křesťanskú potupě, tolik nad tebú trýzni učini, ež křesťanské viery zapřieti musiti budeš. A to sě jest stalo, ež Julianus, kacieř, jeho jem, na smrt jeho pro vieru umučil. Ale přěd tiem Judas byl pokřšťen a bylo jemu jmě křestné Qviriacus. Potom biskupem v Jeruzalémě