[555r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcebudeta melíce v žrnech, jedna[797]jedna] giedna rkp. bude vzdvižena a druhá ostavena. Dva budeta na posteli, jeden[798]jeden] gieden rkp. bude vzdvižen a druhý bude ostaven.“[799]Dva budeta na posteli, jeden bude vzdvižen a druhý bude ostaven] navíc oproti lat., + duo in lecto, unus adsumetur et alter relinquetur var.

Mt24,42 „Protož bděte, že neviete, v kterú hodinu váš hospodin přijde. Mt24,43 Ale však to vězte, by věděl hospodář, v kterú hodinu zloděj příde, ovšem by bděl, nedada podhrabati svého domu. Mt24,44 A proto i vy buďte[800]buďte] buudte rkp. hotovi, nebo v kterú sě hodinu nedomníte, syn člověčí příde. Mt24,45 Který, mníš, jest věrný panošě i múdrý, jehož jest ustanovil jeho pán nad svú čeledí, aby jim dával pokrm svým časem? Mt24,46 Blažený jest[801]jest] navíc oproti lat. ten panošě, jehož když přijde jeho pán, nalezne tak činiece. Mt24,47 Věrně vám pravi, že nade vším svým sbožím ustanoví jeho. Mt24,48 Pakli ten zlý panošě v svém srdci die: Mešká mój pán přijíti, Mt24,49 i jme sě bíti svých slúh a rád pie[802]rád pie] manducet … et bibat lat. s opilci, Mt24,50 a zatiem přijde jeho[803]jeho] + servi lat. pán toho dne, jehož sě jest on nenadál, i v tu hodinu, jiežto jest nevěděl, Mt24,51 rozdělí jeho a jeho čiest položí s pochlebníky; tu, kdež bude pláč a skřehet zubný.“

XXV.

Mt25,1 „Tehdy jest podobno královstvie nebeské desieti dievkám, ješto jsú, vzemše své světedlnicě, vyšly v cěstu proti ženichu i nevěstě. Mt25,2 A z nich bieše pět bláznic a pět múdrých. Mt25,3 Ale pět bláznic vzemše světedlnicě, nevzěchu olejě s sobú. Mt25,4 A múdré nabrachu s sobú olejě v uorudie[804]uorudie] + suis lat. s světedlnicěmi. Mt25,5 A když meškáše ženich přijíti[805]přijíti] navíc oproti lat., rozdřiemachu sě všěcky i zesnuchu. Mt25,6 Pak u puolnoci sta sě křik: Toť, juž[806]juž] navíc oproti lat. ženich jěde, vyjděte proti němu! Mt25,7 Tehdy vstachu ty všěcky dievky i opravichu své světedlnicě. Mt25,8 Pak bláznicě múdrým vecěchu: [b]označení sloupceUdělte nám svého olejě, neboť našě světedlnicě hasnú. Mt25,9 Odpověděchu múdré řkúce: Snad by sě nedostalo nám i vám. Protož jděte na trh[807]na trh] ad vendentes lat. a kupte sobě. Mt25,10 A když otjidú, chtiece kúpiti, tehdy přijěde ženich, a kteréž biechu hotovy, vjidú s ním na svatbu, i bychu zavřěny dveřě. Mt25,11 Pak naposledy přijidú i ony dievky řkúce: Pane, pane, otevři nám! Mt25,12 Tehdy on odpověděv, vecě: Věrně vám pravi, neznám vás. Mt25,13 A tak bděte, že nevieste dne ani hodiny.“

Mt25,14 „Nebo jako člověk, chtě jíti na pút, svolal jest své panošě a rozdal jim své sbožie. Mt25,15 I dal jednomu[808]jednomu] giednomu rkp. pět liber peněz a jinému dvě a jinému jednu[809]jednu] giednu rkp., každému podlé jeho duostojenstvie, i vzdvihl sě jest inhed. Mt25,16 Tehdy ten, jenž bieše vzal pět liber, těžal jest jimi i utěžal jest jiných pět. Mt25,17 Takež i ten, jenž bieše vzal dvě, utěžal jest jinie dvě. Mt25,18 Ale ten, jenž bieše jednu[810]jednu] giednu rkp. vzal, odšed i pokopal v zemi i skryl peniezě pána svého. Mt25,19 Pak po mnohém času přišed pán těch panoší, učini s nimi počet. Mt25,20 A přistúpiv ten, jenž bieše pět liber vzal, poda jemu jiných pěti[811]pěti] + talenta lat., nemá var. řka: Pane, otdal si mi pět liber, toť jsem jimi jiných pět utěžal. Mt25,21 Vecě jemu pán jeho: Měhodiek, dobrý panošě i věrný, žes sě u mále zvěřil, nad mnohým sbožím ustavím tě; vejdi u veselé tvého pána. Mt25,22 Pak ten přistúpi, jenž bieše dvě libřě přijal, i povědě: Pane, dvěs mi libřě otdal, toť jsem jinie dvě utěžal. Mt25,23 Vecě jemu jeho pán: Měhodiek, dobrý panošě i věrný, žes u mále byl věren, nad mnohým tě sbožím ustanovím; vejdi u veselé pá[555v]číslo strany rukopisuna