vin[553r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcenici osadí, jížto[693]jížto] gijzto rkp., Kyas 104, gyzto Vraštil 93 jemu vrátie užitky svými časy.“ Mt21,42 I vecě jim Ježíš: „Nikdy ste nečtli u písmě: Kámen, jímžto jsú zhrdali dělajíce, ten jest vstaven na vrch úhelný; hospodinem to jest učiněno a jest divné v naší očí? Mt21,43 A proto vám pravi, že bude[694]bude] buude rkp. od vás vzato královstvie buožie a bude[695]bude] buude rkp. dáno lidu tomu, jenž bude[696]bude] buude rkp. činiti své užitky. Mt21,44 A kto[697]kto] původně to, k- nadepsáno později padne na ten kámen, zlúpá sě. Pakli na koho padne kámen[698]kámen] navíc oproti lat., zetře jej.“ Mt21,45 A když uslyšěchu kniežata popová i duchovníci jeho příklad, poznachu, že o nich mluvi, Mt21,46 i hledáchu, chtiec jej jieti, ale báchu sě sbuoru, nebo jako proroka jeho jmějiechu.
Mt22,1 A odpověděv Ježíš, opět u příkladiech vecě jim[699]jim] + dicens lat., nemá var.:
XXII.
Mt22,2 „Podobno jest[700]jest] factum est lat. královstvie nebeské člověku králi, jenž jest učinil svatbu svému synu. Mt22,3 I rozeslal jest své panošě, aby zavolali pozvaných na svatbu, ani nechtiechu přijíti. Mt22,4 Opět jest poslal jiné panošě řka: Řcěte pozvaným: Juž jsem obědem dospěl, býci moji i ptačstvie mé[701]mé] navíc oproti lat., + mea var. zbito jest a všecko jest hotovo, poďte na svatbu. Mt22,5 Ale oni zameškachu a rozjidú sě, jeden[702]jeden] gieden rkp. do své vsi, jiný na svú[703]svú] za tím škrtnuto roli potřěbu. Mt22,6 A druzí zjemavše[704]zjemavše] zgeymawſſe rkp. ty[705]ty] eius lat. panošě, tryžňovavše jimi zbichu jě. Mt22,7 To když král uslyšě, rozhněva sě, a poslav své vojsko, zatrati ty vražedlníky a města jich sejže[706]sejže] ſeyzie rkp.. Mt22,8 Pak vecě svým panošiem: Svatba[707]Svatba] + quidem lat. jest přihotována, ale ti, kto jsú byli pozváni, nebyli jsú duostojni. Mt22,9 Protož jděte ven na cěsty, a kteréž kuoli naleznete, povolajte jich na svatbu. Mt22,10 A vyšedše panošě[708]panošě] + eius lat. na cěsty, zakodlúčichu všěcky, jichžto jsú nalezli, dobré i zlé, i doplni [b]označení sloupcesě kvas svatebný[709]svatebný] + discumbentium lat.. Mt22,11 Pak vjide král, chtě viděti kvašany, i uzřě tu člověka neoděného rúchem svatebným. Mt22,12 I vecě jemu: Přieteli, kterak jsi všel sěm, nejmajě rúcha svatebného? Tehdy on obmlčě. Mt22,13 Pak vecě král sluhám: Sviežíce jeho rucě i nozě, vrztež jej ve tmy zevné[710]zevné] zgiewne rkp., exteriores lat., tu, kdež bude pláč a skřehet zubný. Mt22,14 Nebo jsú mnozí povoláni, ale řiedcí vzvoleni.“
Mt22,15 Tehdy odšedše dochovníci, jmějiechu radu, aby Ježíšě[711]Ježíšě] eum lat., Iesum var. polapili v řěči. Mt22,16 I poslachu k ňemu své učedlníky s čeledí Erodovú řkúce: „Mistře, vieme, že jsi spravedlný a u pravdě buožiej cěstě učíš a nejmáš péčě o ničemž, ani sě ohlédáš na tvář lidskú. Mt22,17 Protož pověz nám, co sě tobě vidí: Slušie li nám dáti úrok ciesařovi, čili nic?“ Mt22,18 A poznav Ježíš zlost jich, povědě: „Co mne pokúšiete, licoměrníci? Mt22,19 Ukažte mi obraz úročný.“ Tehdy oni pokazachu jemu peniez. Mt22,20 I vecě jim Ježíš: „Čí je toto obraz i napsánie?“ Mt22,21 Oni[712]Oni] ei lat. pověděchu: „Ciesařóv.“ Tehdyž jim vecě: „Protož dávajte ciesařovi, což jest ciesařovo, a buohu, což jest buožie.“ Mt22,22 Oni to uslyšěvše, podivichu sě[713]sě] připsáno. A tu[714]tu] navíc oproti lat. jeho nechavše, pryč odjidú.
Mt22,23 Téhož dne přistúpichu k němu jiní[715]jiní] navíc oproti lat. duchovníci, ti, ješto pravie, že nenie vzkříšenie, i otázachu jeho Mt22,24 řkúce: „Mistře, Mojžieš jest řekl: Ktož by umřěl nejmajě syna, aby jeho bratr pojal jeho ženu a vzbudil plémě svého bratra. Mt22,25 I bylo jest u nás sedm bratróv, z nichžto první pojem ženu, umřěl jest nejmajě plemene, i ostavil jest svú ženu bratru svému. Mt22,26 A takež druhý i třetí až do sedmého. Mt22,27 Pak všěch naposledy[716]naposledy] + et lat., nemá var. žena jest umřěla[717]umřěla] původně vmrziel,-a nadepsáno. Mt22,28 Protož když příde vzkřie[553v]číslo strany rukopisušenie,
