[557r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcetvář dáváchu Mt26,68 řkúce: „Prorokuj nám, Kriste, kto jest, jenž tě tepe?“

Mt26,69 Ale tehdy Petr sedieše vně v sieni, i přistúpi k němu jedna[875]jedna] giedna rkp. služebnicě řkúci: „A tys byl s Ježíšem Galilejským.“ Mt26,70 Tehdy on zapřě přěde všěmi řka: „Neviem, co dieš.“ Mt26,71 A když jdieše ze dveří, uzřě jeho jiná služebnicě, i vecě těm, ješto tu biechu: „A tento bieše s Ježíšem Nazarenským.“ Mt26,72 An opět zapřě s přísahú, že neznám člověka. Mt26,73 A po maléj chvíli přistúpichu k ňemu[876]k ňemu] navíc oproti lat. ti, ješto tu[877]tu] navíc oproti lat., + ibi var. stáchu, vecěchu Petrovi: „Věru ty jsi z nich, nebo tvá řěč tě známa činí.“ Mt26,74 Tehdy on počě odpierati toho i přisáhati, že jest neznal toho člověka. A inhed kokot zapě. Mt26,75 I vzpomanu Petr na slovo Ježíšovo, ješto bieše jemu[878]jemu] navíc oproti lat. pověděl: „Dřéve než kokot zapěje[879]zapěje] zapiegie rkp., třikrát mne zapříš.“ A vyšed ven, hořcě plakáše.

XXVII.

Mt27,1 Pak v jitřě vjidú v radu všěcka kniežata popová i starosty z lidu proti Ježíšovi, aby jeho smrti poddali. Mt27,2 A svázavše jej, vedú i vdachu Ponskému Pilátu vladaři.

Mt27,3 Tehdy uzřěv[880]uzřěv] původně vzriewſſe,-ſſe vyradováno Jidáš, jenž bieše jeho zradil, že jest odsúzen, rozželiv sě v sobě, navráti třidcěti střiebrných kniežatóm popovým i starostám, Mt27,4 řka: „Shřěšil jsem, zradiv krev spravedlnú.“ Tehdy oni pověděchu: „Co[881]Co] Tczo rkp. nám do toho? Ty[882]Ty] tis rkp. sě vieš!“ Mt27,5 An povrh střiebrné v chrámě, pryč jide. A odšed osidlem sě oběsi. Mt27,6 Tehdy kniežata popová vzemše střiebrné, vecěchu: „Neslušie jich vložiti v uobecnú skříni, že mzda krevná jest.“ Mt27,7 A poradivše sě, kúpichu za ně pole hrnčieřovo ku pohřebi pútníkovéj. Mt27,8 A proto jest nazváno to pole Achel[b]označení sloupcedemach, to jest Pole krevné, až do dnešnieho dne. Mt27,9 Tehdy sě jest naplnilo, což jest pověděno skrzě proroka Jeremiášě řkúce: I vzěli sú třidcěti střiebrných, mzdy najaté, ješto jsú najěli u synuov izrahelských, Mt27,10 i dali jsú jě za pole hrnčieřovo, jakož jest mně ustanovil hospodin.

Mt27,11 Tehdy Ježíš stáše přěd vladařem. I otáza jeho vladař řka: „Ty jsi král židovský?“ Vecě jemu Ježíš: „Tys pověděl.“ Mt27,12 A když naň žalováchu[883]žalováchu] původně zawolachu,-wol- vyradováno a zapsáno -low-,accusaretur lat. kniežata popová i starosty, nic neodpoviedáše. Mt27,13 Tehdy jemu vecě Pilát: „Neslyšíš, co proti tobě pravie svědečstvie?“ Mt27,14 An neodpovědě[884]neodpovědě] + ei lat. k ižádnému[885]ižádnému] yzdadnemu rkp. slovu, tak že[886]tak že] tak ze rkp., Kyas 126, takze Vraštil 107 sě vladař divieše velmi. Mt27,15 A na slavný den obykl bieše vladař propustiti[887]propustiti] původně propuuſty,-ty nadepsáno lidu vězně jednoho[888]jednoho] giednoho rkp., kteréhož by chtěli. Mt27,16 I jmějieše tehdy vězně znamenitého, jenž slovieše Barrabáš. Mt27,17 Protož sebrav jě, vecě jim Pilát: „Kterého chcete, ať vám propustím[889]propustím] propuuſtym rkp.: Barrabášě, čili Ježíšě, jenž slóve Kristus?“ Mt27,18 Nebo vědieše, že pro závist jeho jsú jemu[890]jemu] navíc oproti lat. vdali. Mt27,19 A když na súdě sedieše, posla k němu jeho žena řkúci: „Nic buď[891]buď] navíc oproti lat., + sit lat. tobě s[892]s] et lat., de var. tiem spravedlným, nebo jsem mnoho trpěla dnes proň u vidění.“ Mt27,20 Ale kniežata popová i starosty ponukly jsú lidu, aby vyprosili Barrabášě, a Ježíšě utratili[893]utratili] vtratytyli rkp.. Mt27,21 Tehdy odpověděv vladař, vecě jim: „Kterého chcete, ať vám ze dvú propustím[894]propustím] propuuſtym rkp.?“ Oni[895]Oni] At illi lat. vecěchu: „Barrabášě!“ Mt27,22 Vecě jim Pilát: „Co tehdy učinímy z Ježíšě, jenž slóve Kristus?“ Mt27,23 Pověděchu všickni: „Ukřižij jeho!“ Vecě jim vladař: „Co jest zlého učinil?“ Tehdy oni vzvolachu