Štítný ze Štítného, Tomáš: [štítenský sborník klementinský]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 6, 159 ff. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

přietel a výplata od smrti a pokrm ku posílení na této cěstě. Dal také nám svatého ducha v znamenie, že nás miluje, a k jistosti, ež ny jest vzvolil v syny, a v dar, jako chot své choti dává, ež sme jemu usnúbeni. A tiem jest duši každého křesťana věrného učinil svú přietelnicí, svú dcerú a svú chotí. A to j’ vše přehrozný div, a nám přenepodobné dobroty ukázanie, jehož by ijednomu stvoření nezdálo se, by tak veliký buoh přijal tělo porobené hubenství smrtelnému, bez své potřeby, jen aby člověk, jenž byl padl v smrt, nechtě jeho poslušen býti, byl opraven a k svému dobrému navrácen. Ó, divná divnosti, ó, nevýmluvná a nemněná dobroto, bohu, jenž jest veliký nade vše mněnie, býti člověkem, a v člověčích nedostatciech, a tolik znamení ukázati k člověku nestatečnému také milosti!

Třetie má člověk obmysliti, co j’ slíbeno jemu dobrého, chce li býti prosviecen, a věděti, kam jde a čeho čaká. I slíbil nám jest buoh, jenž nepraví křivdy, ež budem li jeho věrné sluhy, zbaví nás nedostatku všelikého, a dá vše dobré, tak velice dobré, že ijeden nemóž mnieti, by tak dobré bylo, jehož každý, jelikž móž chtieti a umie, tolik jmieti bude, v němž vešken uhřezne, jehož pln bude. Neb slíben nám jest pokoj, jenž vycházie nad každý smysl, jehož zdejší pokoj jedva stien jest; slíbeno j’ nám poznánie najvyššie pravdy, a slíbeno v té najvyšší milosti milostí věčnú kochánie. A protož vší žádostí, tak aby nás tržalo to dobré, slušie se nám táhnúti k němu, o něm mysléc, o něm mluviec, v jeho milosti viecež viecež se rozněcijíc, jímž naše žádost móž býti nasycena a ničímž jiným.

[Připodobnánie k najvyššiemu kóru]text doplněný editorem[64]doplněno podle Erbenovy edice (1852, s. 193)

Ktož pak chce přijíti k konci všeho svrchovánie a připodobnati sě k najvyšším andělóm, mezi nimiž a bohem nenie jiných duchóv svatých, ten se obrať k ohni múdrosti. I jest obyčej, že najprv sbierají oheň, potom rozněcijí, a pak potom plápole vzhóru. Takéž mysl najprv má sě sebrati v svých žádostech, aby nežádala toho, ješto nenie užitečné a ješto žádosti nemóž úplně nasytiti; potom má tu žádost obrátiti

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 18 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).