nás z nich, odpustil nám je, a ne jednú, ale mnohokrát, pro něž sme správni byli odsúzenie, mnoho sě zlého dopustivše, a mnoho dobrého opustivše; to on svú dobrotú dal nám poznati sě a želeti. A netolik to slušie poznati, obmýšlévajíc, co sme učinili zlého, ale také, že bychom i v to mohli upadnúti, jehož sme se nedopustili, kdyby hospodin nebyl vystřiehl. A také, že j’ i z nejednoho zlého i podlé těla vystřiehl nás buoh, s vděčenstvím slušie o tom mysliti často.
Druhé znamenati slušie, přemietajíc o tom myslí, a vždy u vděčnosti, co j’ buoh dal komu zvláště mimo jiné, aneb obecně s jinými. I dává buoh troje dary lidem: jedny, ješto jimi podlé svého přirozenie aneb stavu bude člověk dokonánie jmieti; druhé, jimiž člověk má pomoc přijíti k boží milosti; třetie, ješto má k svrchování stavu svého; a to podlé těla, nebo podlé běhu duchovnieho má člověk obmysliti, jakž kto umie. To dobré, ješto nám dává buoh, jímž člověk bude v svém přirození mieti dokonánie své, jest celost údóv, sličnost postavy a dobrý pořád u přirození, v němž zdravie záleží. A podlé dušě dal jest buoh rozum a dobrý úmysl, aby se zlého liknoval a přídržal dobrého; pakli kde padne hřiechem, aby vstal inhed želeje a milosti prose, a tak aby podlé svého stavu byl křesťanem dokonaným. To pak dobré, jímž má člověk přijíti k boží milosti, ješto j’ nám dal bóh, vláštie jsú kostelnie svátosti, jimiž bóh navracije nás k nevině a spravedlny činí, tak ež budem duostojni milosti jeho, z pokory a z poslušenstvie přijímajíc ty svátosti, jimž jest buoh pro ny dal tu moc; a také i to, že j’ v ten čas a s těmi býti nám dal buoh, ješto j’ nám byla příčina, abychom došli milosti jeho, a v tom stavu, v němž sme pozváni. Neb v kterémž koli stavu podlé boha jest kto, a pilen jest jeho, má příčinu, ež móž nalézti milost boží. A to svrchované dobré obdarovánie, jež jest tak hojné, jest to, že j’ dal nám bóh veš svět, nižšie věci k službě, rovné ku pomoci, a vyššie k chvále. Dal jest nám také pán buoh syna svého, aby byl nám bratr a přietel
