pohlaví nic hanebného ani co zlého nepravili, mnoho by pravili o ženském pohlaví dvorného, ješto by se ženská tvář za to styděla i podivila, kterak sú ženy vrtké mysli, kterak lehkého úmysla a kterak nejisté povahy. Nečinilať jest má přešlechtilá šlechta všech dobrých činóv, jakož učinila ta Medea neb jiné ženy za dávných časóv anebo ještě činie a zle činie, a pravie nadhlas, nestydiece se za to, řkúce, že žena jest někdy zklamala Šalomúna, pravie, že žena zklamala Davida, pravie, že žena jest zklamala Samsona, pravie, že žena zklamala Aristotileše, pravie, že žena zklamala Ovidiáše, pravie, že žena zklamala mnoho jiných múdrých lidí, ciesaře, krále, kniežata, rytieře, panoše, staré, mladé, bohaté, chudé. Ej, dobré ženy, dobré ženky, milé ženy, počestné ženy! Pomněte se a neřiekajte tak, která potom, aniž v to která úfaj, jakož jest ta Medea úfala v to nebli Dalida proti Sampsonovi nebli jiná žena proti kterému, jako pravie, by je byly zklamaly, byť byla kdy která žena kterého muže zklamala neb i podnes zklamati mohla. Slyš dobře, třebať jest, a prav potom jedna druhé, počnúce od mladých až do starých! Šalomún, Samson, David, Aristotileš, Virgilius, Ovidiáš a k tomu jiní mudrci nebli jiní mužie, tiť sú o nic jiné nebyli zklamáni nežli o příhodnú věc, a to slove ta, ješto když člověk tu příhodnú věc ztratí, že jie móže zase nabyti, jakožto jest sbožie, síla, rozum, bohatstvie, přátelé, děti a jiné takovéžto věci, ješto kdy se dadie ztratiti, že se dadie zase naleznúti. Než jestliže kdy panna nebli paní budú od mužského pohlavie kterého kterak zklamány, jehožto řieci nemají, ač se to kdy které přihodí, aniž také řieci mají, byť Šalomún