Dominikus uslyšal, že jest jeho panna Maria uslyšala, Pánu Bohu dieky vzdal a předuostojné panně Mariji.
Tuto sě […]text doplněný editorem[5]chybějící text, editor E. Petrů doplňuje na „píše“ o jednom bohatém člověku, kterýž slúžil rád panně Mariji a byl žív velmi nešlechetně a potom sě jest kál.
Čte sě o jednom bohatém člověku, kterýžto panně Mariji nábožně slúžil almužnami, posty, modlitbami, a to v den sobotní, ale bieše velmi nečistý, takže vešken svój statek v smilství a v cizoložství utratil, a všudy jezdieše hledaje, kterú by mohl pannu porušiti.
I stalo sě jest, že jest přijel do jednoho města, i kázal sě svým služebníkóm ptáti, kde by mohli kterú pannu nalézti, ješto by s ní svú vuoli měl. A sú nemohli nižádné nalézti, ješto by s ní svú vuoli měl, jí zaplatě. Tehda přišli k jednomu rytieři převelmi chudému a velmi ušlechtilému, kterýžto měl dceru velmi krásnú.
Toho rytieře budú prositi, aby svú dcerku dal tomu jich pánu, aby s ním ležala, slibujíce jemu, že chtie jemu za to dáti čtyřidceti hřiven peněz. Kterýžto velmi sě poče za to styděti a smuten býti, pláče hořce tak, že by pro svú chudobu takové věci trpěl. A když uzřela jeho dcera plačícieho, otázala jest otce, proč by plakal. Jížto odpověděv, vece rytieř: „Tento, kterýž jest k nám přijel, chceť dáti čtyřidceti hřiven peněz, aby s ním ležala, za kterúžto
