nic moci pomoci. I protožť sem Pána Boha za tě prosila ustavičně. Protož vstaň a kaj sě svých hřiechóv, jimiž si Pána Boha hněval, aniž já tebe miením opustiti, donidž Pánu Bohu dosti neučiníš za své hřiechy.“ A když to ten žák uslyšal od svaté Maří Mandaleny, učiv v sobě milost vlitú od nie velikú, opustiv svět i hřiechy ty všecky, jimižto Pána Boha hněval jest, šel jest do zákona. A tu jest život svatý vedl, dobře žív jsa. A když měl umřieti, okázala sě jemu svatá Mařie Mandalena s anděly svatými stojieci a jeho duši jakžto stkvúcí holubičku s velikými chválami do nebeského královstvie jest uvedla.
Tuto sě píše o jednom člověku, jménem Urbanu, velmi bohatém, kterýžto slúžil nábožně mnohá léta panně Mariji a potom všecko sbožie rozdal pro Pána Boha.
Byl jeden člověk jménem Urban, bohatý velmi, kterýžto mnoho slúžieše panně Mariji. Kterýžto když sě bieše sstaral, rozprodal všecky věci, kteréž mějieše, a rozdal chudým. A což dobrého činil, všecko to činil ku poctivosti drahé panně Mariji.
Kterýžto když na sobě čijieše, že by měl umřieti, i povolal jest jediného syna svého, kteréhož mějieše, i řekl jest jemu: „Ó, synu mój milý, všicku potřebu, kterúž jsem měl, rozdal sem chudým, a nic nemám, co bych tobě ostavil, jediné toliko desět hřiven zlata. Protož vyvol sobě ze dvého jedno: aneb
