věc velmi sě stydím, že mám takové věci nad tebú dočekati.“ Odpověděla dcera otci: „Neroď plakati. Jáť sem hotova učiniti vuoli jeho, aby když nám dá penieze, mohli bychom sobě z našie chudoby pomoci.“ To uslyšev otec její od nie, kázal služebníkóm toho rytieře ty penieze přinésti, kteréž sú slíbili jemu dáti, svolí li jim ke dceři. A když sú jemu penieze přinesli, tehda inhed dcera jeho šla jest k rytieři tomu. Jižto když uzřě ten rytieř, poče sě jemu ta panna velmi líbiti a milá býti. I počel jie tázati, které by jejie jméno bylo, kterážto odpověděla jemu: „Řiekajíť mi Maria.“ Odpověděl ten jistý rytieř: „Odstup to ote mne, aby ty měla ode mne porušena býti, poněvadž si nazvána tiem jménem, jakož má milá panna Maria jest nazvána.“
A když to uslyše ta panna, poče plakati, bojéci sě, aby ten rytieř neodjal jí peněz. A to když uzře rytieř, obveselil jest ji a řka jí: „Ó dobrá panenko, jdiž u pokoji a ty penieze, kteréžť sem tobě dal, mějž je i s otcem svým ve jméno drahé panny Marije.“ Kterážto s velikú radostí navrátila sě do domu otce svého, zvěstujíci to otci svému, že jest v čistotě zuostala a že jí ty penieze ve jméno panny Marije dal. A tak otec jejie popravil své chudoby a tiem byl velmi radosten, že jest dcera jeho při cti zuostala. A nepřestal chval vzdávati Pánu Bohu i jeho milé matce panně Mariji.
I stalo sě jest, když druhý den ten rytieř na lov jel jest, tehdy svým
