v tom času učinili by poručenstvie, když na ně prchlivost přijde, zdá se také, že by právem kšaftovali, zajisté také i toto poručenstvie, kteréž před prchlivostí učinili by a kšaftovali, moc má, nebo ani kšaftóv potom rozumně činěných ani co jiného právem učiněného prchlivost potom přijdúc muož zahladiti.
Opět mrhač neb marnotratný, jemužto vládnutie neb šafovánie statku jeho zapovědieno, nemóž kšaftu činiti, ale to, což jest učinil před tiem, než jemu jeho sbožie zapovědieno bylo, mocnéť jest, a tenť slove marnotratný neb mrhač, jenž ani prostředku neb střiedmosti ani konce při útratě nemá a dává ty věci, kteréž mají i nemají dávány býti. Opět hluchý a němý ne vždy mohú kšaftu činiti a mluvíme o tom hluchém, jenž ovšem neslyší, a ne o tom, jenž málo slyší, nebo i němý rozumie se ten, jenž nic mluviti nemóž, a ne ten, jenž zle mluví neb nespěšně. Nebo také často literáti a učení lidé rozličnými příhodami moc slyšenie a mluvenie potracují, avšak v jistých příhodách a obyčejích mohú kšaftovati, ale ktož učině kšaft počne býti němý a hluchý, stálý ovšem jeho kšaft zuostává. Protož hluchý a němý z příhody nebo němý toliko buďto od přírozenie nebo z příhody, umie li psáti, svú rukú muož napsati poručenstvie.
Opět odsúzený na smrt městskú neb přirozenú nemóž kšaftovati. Opět odsúzený pro slovutné prohřešenie, opět ten, o jehožto stavu pochybují, opět mnišie a kněžie z toho, což mají z kostelních nadání, kšaftovati nemohú, avšak
