Opět nemá býti mezi svědky, ktož jest v moci toho, jenž poručenstvie činí, ale ač by i syn čelední z služby vyslúžené plat malý maje činil poručenstvie, ani otec jeho móž poručenstvie svědectvie přijat býti, ani ten, jenž v moci téhož otce jest, nebo zavrženéť jest v té věci domácie svědectvie. Ale těm, jenž jsú při kšaftu, a jimž jest k vieře poručeno, jenž neprávem jsú náměstkové, i jiným osobám jim přispojeným svědectvie neodhaňujem, a mnohem viece, ktož v jich moci sú, takové odpuštěnie dáváme, a nic nenie o to, buď to, že kšaft na deskách a na listech neb na jiné věci popsán byl by. Opět ač ten, jenž poručie, jsa v liteře dospělý, kšaft svú rukú píše, a zapečetěný neb svázaný dal by jej svědkuom, kteřížto jej zapečetěny, buďte svědkové nebo nic, kteréžkoli věci jsú v kšaftu, ovšem kšaft jest sstálý.
Kto nemohú kšaftovati
Ktož jinému poddáni jsú právu, nemají práva kšaftu činiti, než pokudž jim rodičové dopustí, rytieřstvo vynímajíce, jenž v moci rodičuov jsú, jimžto z toho, čehož jsú na hradiech nabyli, dopuštěno jest kšaft činiti. Také let nedospělí kšaftu činiti nemohú, nebo jich rozsúzenie nenie rozumné, protož pacholek, jenž 14 let vrchu jest naplnil, muož kšaft činiti, ale děvečka, kteráž jest 12 let naplnila. Opět ani prchliví, blázniví, jenž smysla nemají, aniž k té věci příleží, jestliže by let nedospěli, potom let dospělý jsa učiněn aneb blázen, potom při dobrém jsa rozumu a umřel by, ale prchliví, ač
