[Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B], folio 294v

Jak citovat

Vyhledávání (skrýt)

Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

292v 293r 293v 294r 294v 295r 295v 296r 296v
Číslo stránky:

[Generovaný obsah]

Podpisuje se kapitola prvnie o rozdělení práva všelikého … [128v]
Ktož jest k soudu připověděn celý den má soudu čekati či do určené hodiny … [129v]
dvój jest soud: … [130r]
Obžalovaný lépe se móž brániti, nežli od žalobce přemožen býti … [130r]
Žalobník prvé má dovésti úmysl svój, nežli obžalovaný … [130v]
Obžalovaný móž se brániti svědky hostinskými … [130v]
Obžalovaný někdy mocí dóvodu svého nenie dlužen otpoviedati žalobě … [131r]
Žalobník a obžalovaný podáni bývají k jinému súdu … [131r]
Obžalovaný druhdy nemá puzen býti k otpoviedaní … [131r]
Když obžalovaný nechce k žalobě odpoviedati … [131v]
O nestání ku právu … [131v]
O žalobě o poručenství … [131v]
Žaluje li neznámý na měštěnína … [132r]
Žalobník a obžalovaný neznámí nemají odpuzováni býti od súdu … [132r]
O žalobách pro domácie hovada, urazé li koho … [132v]
Hospodář móž otpoviedati v soudu za ženu, za děti, za čeled, chce li … [132v]
Když obžalovaný odbude žalobníka, dá li žalobníkovi z čeho vinnu, má jemu hned zase práv býti … [132v]
Žalobě hostí ve třech dnech má se spravedlivé státi … [133r]
O žalobě dluhu buď na živého neb na mrtvého … [133r]
Žaloba z ran má býti předložena žalobě z dluhóv … [133v]
Žalujeta li dva před soudem, kterému prvé spravedlivé má se státi … [133v]
O prvotnie žalobě … [133v]
O žalobě pro zálohy … [134r]
O žalobě pro úklad vraždy … [134r]
Rychtářova žaloba má li předložena býti jiným žalobám … [134r]
O žalobě o sedání neb pobiezení k bitvě … [134v]
O témž … [134v]
Stavenie pro penieze a žaloba o zbožie žaloba o peníze kdežkoli muož býti … [135r]
ktož by koli všetečně před přísežnými neb v soudu na člověka zachovalého … [135r]
Muož li žalobce a obžalovaný svú při jinému poručiti … [135r]
Má li pán služebníku svému otpoviedati před počtem téhož služebníka … [135v]
Při žalobách potřebné li jest osvědčenie druhé žaloby … [136r]
Žalobník a obžalovaný zlé pověsti … [136r]
O žalobě a odpoviedaní urozených lidí zemskému soudu poddaných … [136r]
Proviněnie rodičóv má li přijíti na jich dědice a syny … [137v]
Zuostane li co obecnieho za úředníkem … [137v]
O žalobě duchovních lidí … [138r]
Žaloba z vraždy komu příleží, dětem li či ženě, když jsú nesvorní … [138r]
O žalobách z vraždy a o jiných rozličných příbězích při vraždě … [138r]
Žalobník z vraždy kdy a kterak své právo tratí, znamenaj … [138v]
O utečení vražedlníka … [138v]
Žaluje li jeden na druhého řka, že by byl příčina vraždy … [139r]
O žalobě z vraždy na dvě ženě skrze čáry zjednané … [139v]
Když by dva byli vražedlníky a žaloba toliko na jednoho … [139v]
Psanec vyznaje se z vraždy sám bez žaloby duchovní pokutu trp … [139v]
O žalobě podacieho práva … [140v]
Muož li vyobcovaný žalovati v soudu … [140v]
Komuž ženu uloudie, ten z toho osobně má žalovati … [140v]
O výmienkách žalobníka … [140v]
Má li obžalovaný vždycky odpoviedati žalobě dědicóv … [140v]
O výmienkách obžalovaného … [141r]
Žalují li z vraždy na rychtáře neb na konšela, kto má to súditi … [141r]
K žalování žádný puzen … [141v]
O nespravedlivé žalobě na ženu z cizoložstva … [141v]
O času žalovánie … [141v]
O žalobě na rychtáře, že nechce súditi … [142r]
O žalobě v raném mluvení … [142r]
Tito žalovati nemohú … [142r]
O žalobě obecnieho člověka … [142v]
O času žaloby z příčiny vraždy … [142v]
O trojí žalobě pojednú na jednoho … [143r]
Sedm svědkóv jest z podstaty práva k duovodu pře … [143r]
Kterak by obžalovaný nemohl přemožen býti … [143r]
O řečníciech … [143v]
O žalobě na žháře … [143v]
O mnohých řečníciech … [144r]
O záplatě řečníkóv a úředníkóv … [144r]
O ortelování a odvolání … [145r]
Biřicově mzdě … [145r]
Urazí li jedno dobytče druhé … [145r]
Řečník nemá řečnovati než od jednoho … [145r]
O povaze odolávajícieho po odsúzení … [145v]
Kterými slovy má býti odolánie … [145v]
Zpuosob vznesenie ortele … [146r]
Odolánie druhdy nenie platné … [146r]
O ubrmaniech … [146v]
Žena a děti po smrti muže nemohú zavrci ubrmanstvie … [147r]
O stromech a štěpuov sázení … [147v]
O brani … [147v]
O stavování hovad, rúcha a věcí vlastních, cizích, puojčených, zastavených neb prodaných … [148r]
Kuoň nalezený na poli muož li po časiech staven býti … [148v]
Obstavený kuoň kolik súkopóv má jmieti k obdržení práva … [149r]
Neznámí, ktož kuoň obstavie, a svědkové jich rozdielně vy … [149v]
O témž jelikož k obdržení při obstavení … [150v]
O stavení koně pójčeného … [151r]
O stavení koně kradeného … [151r]
O stavování konském a o svědciech a o přísaze o kuoň … [151r]
O stavování a přiznání a odepřenie koně téhož … [151v]
O stavování koní … [152r]
O stavení koně kněžského … [152v]
O slibu zproštění z obstavenie … [152v]
O obstavení kněžských … [152v]
O obstavení koňském příhoda … [153r]
O témž jelikož to k soudu … [153r]
Neobžalovaní nebývají obstaveni za obžalované na práviech … [153v]
Statek obžalovaného muož obstaven býti na právě jako on sám … [154r]
O stavování meče, sukně, pláště … [154v]
Který kuoň nemóž právem staven býti … [154v]
O obstavení kovářských věcí … [154v]
Neobžalovaný muož obstaven býti za vinného v některé při … [154v]
O obstavení statku některakých … [155r]
O obstavení volóv a krav … [155v]
Koni mohú staveni býti pro podkovánie … [156r]
O trojí služebnosti vody … [156v]
Kapitola o dešťové vodě … [156v]
Stavěti zhuoru navýš a doluov v hlubokost žádnému se nebrání … [156v]
O nuzných potřebách … [157r]
O přísedících v zavitém soudu … [157r]
Ktož má právo k studničné vodě, má právo i k stezce té studnice … [157r]
Vězenie a povodeň ne vždy mohú ve třech dnech okázány býti … [157v]
Ktož nestojí ku právu, má okázati nuznú potřebu ve třech dnech … [157v]
O úrociech a úročníciech … [158r]
Úrok věčný i časný předcházie dluhy … [158v]
O úrociech nezaplacených a o purkrechtniem právu … [158v]
Úrok věčný nemá psán býti v měscká rejistra, o tom znamenaj příhodu … [159r]
O úročniem fentování příhoda … [159v]
Základové pro úrok vzatí mají býti bráni z vlastnieho jměnie … [159v]
Mohú li úrokové býti zastaveni … [160r]
O výplatě úroku městského … [160v]
Úročník nemá svých věcí jinam odlučovati bez vóle pána svého … [160v]
O fentování úroka dědičného … [161r]
O právu odevzdánie dědictvie a domuov … [161r]
O póhonu a volání ku právu … [161v]
Póhon předcházie zapsánie vedlé rozličnosti pře a soudu … [162r]
Poručník neb zprávce za sirotky stój ku právu … [162r]
O póhonu měštěnína … [162r]
O póhonech k soudu … [162v]
Nebývá třikrát pohoněn, ktož pokoj skutky ruší … [162v]
O póhonu v domě vlastniem … [163r]
O smlúvách a výmienkách, t. rukojemství, leženie, škod nákladuov zaplacenie … [163r]
O témž jelikožto k ležení … [164r]
O témž, kterak se v soudu má jmieno býti, když několiko rukojmí slíbí komu nerozdielně … [164r]
O škodách proležalých … [164r]
O témž jelikož k rukojmiem … [164v]
Kapitola o pojičkách koní, rúcha a jiných movitých věcí … [165v]
O pojičkách koní zvláště … [166r]
Věci puojčené a ztracené někdy se neplatie … [166v]
Věc puojčená a schovaná vždy má vrácena býti … [166v]
O pójčených věcech jelikož k poslóm … [167r]
Věc mnohým pójčená a ztracená placena má býti od mnohých … [167r]
O věcech k schování daných … [167v]
O podruziech pohořalých … [168r]
O nájmiech a pronajetí neb zástavě … [168r]
O přechovávání hostí neřádných … [168r]
O nájemných … [168v]
Kapitula o vyznáních, která jsú škodná a která nic … [168v]
O bití služebníkóv … [168v]
Vyznávajíciemu rozmyšlení má dáno býti … [169v]
Vyznánie otce syna zapierajícieho, zbaví li jeho dědičného dielu či nic … [169v]
O poručníciech a zprávciech sirotkóv, bláznóv a o jich sboží … [170r]
Zprávce a poručníci nejsú vždy krevní neb přietelé … [170v]
Zpráva a obrana sirotkóv nemá býti dlužníkóm dopuštěna … [170v]
Ženy také mohú žalovati na poručníky … [171r]
Statek sirotčí nemá na lichvu dán býti … [171r]
Zprávce mají býti světští a ne duchovní … [171v]
Poručníci mají počet činiti z statku neb zbožie dědicuov … [171v]
Poručníci radějí mají býti činěni otcovi krevní než mateřini přietelé … [172r]
O zprávciech sirotčích vuobec … [172r]
O poručníciech, jelikož k hostem, kdy hosté žalují z dluhu na domácie … [172v]
Poručník neb šafář netoliko v … [172v]
O škodách vuobec, z kterých vedlé práva muož žaloba býti … [173r]
Komuž ženu uvedú, ten nemuož skrze poručníka žaloby vésti … [173r]
V které příhodě škoda placena bývá … [173v]
O šacování škod dědičných … [174v]
O žalobě ze škod dědičných … [175v]
O škodách zvláště slíbených … [176r]
O škodách z netbanlivosti přišlých … [176v]
Některé škody mají býti placeny, ač jich člověk platiti neslíbí … [176v]
Opět o škodách … [177r]
O škodách skrze oheň vzatých … [177v]
O škodách jatého neprávě … [178r]
O škodách příhodných při šrotování pitie … [178r]
O dluziech muže a ženy … [178v]
O dlužníciech capitola prvnie … [178v]
O obdržení dluhóv, k nimž se dlužník diel zná a diel otpierá … [179r]
O témž … [179r]
O placení dluhu před časem … [179r]
O dluziech jelikožto ku počtu mezi hostmi a domácími … [179v]
Dlužník prvé li hostem či domácím dluh má platiti … [179v]
Svědectvie dlužníka svému věřiteli jest podezřelé, jelikož k starosti dluhu … [180v]
O pochybení, který dluh byl by starší … [181r]
Starší dluh prve právo obdrží … [181r]
Rychtáři má býti oznámeno, kterak jsú dluhové zašli … [181r]
O dluziech lozuňku a steury … [181v]
O dluhu mzdy služebnické … [181v]
O propitých dluziech … [181v]
Mohú li staveni býti hosté a lidé z jiného soudu pro dluhy zaplacené … [182r]
Dluhové královští a obecní jiným dluhóm mají býti předloženi … [182v]
Dluhové li prve mají placeni býti či věno slíbené … [182v]
Obyčej chovánie vězně dlužníka … [183r]
O vazbě dlužníka … [183r]
O dluziech příhoda za rukojemstvie … [183v]
O dluziech desátkových … [184r]
O složené a k schování dané věci … [184v]
O složené věci v truhle neb jináč zamčených u druhého … [185v]
Příhody o složené věci … [186v]
O ztracení složené věci … [186v]
O věnu, kdy se koná … [187v]
Capitula O věnném právu … [187v]
Někdy žena nebývá věna zbavena … [188r]
Věno nepřestává proto, že žena umrlé dietě porodí neb nedochuodče … [188r]
Věno muož býti v mohovitých věcech … [188v]
Věno kdy má placeno býti … [188v]
Žena s mužem rozvedená právem nemóž věna ztratiti skrze to … [188v]
Žena pro věno nenieť paní statku … [189r]
Věnem prvé žena má ujištěna býti nežli muž … [189r]
Věnné sbožie po muži prvé má prodáváno býti nežli ženské … [189r]
Bude li dědictvie zastaveno u věně … [189v]
Věno dědičné ženě dané muož z potřebnosti zastaveno býti do času … [189v]
Věnu se nětco nedostává vedlé práva … [189v]
Věno dědičné ženě dané dlužníkuom nemóž býti zastaveno, leč ona svolí … [190r]
Věno druhdy prostě na dědičstvích bývá dáno a druhdy i … [190v]
Věno spadá na dědice druhdy … [191r]
Kdy žena má přijieti věno, ale ne diel dědičný … [191v]
Věno někdy muož býti dáno neb poručeno od ženy jiným nežli muži … [191v]
Které věno žena muož obdržeti … [192r]
Které věno muž obdržeti muože … [192v]
Věno má placeno býti ženě toliko … [193v]
Věno nemuož býti slíbeno ke lsti věřiteluov … [194r]
Věna slíbenie má býti věrné a nelstivé … [194r]
Dědicové také zavázáni jsú věno platiti … [194r]
O staveních a vysazení znovu nebo štěpenie vuobec … [195r]
O plotiech a ohradách … [195r]
O kamniech, krmnícech, prevétiech … [195v]
O komíniech … [195v]
O štěpiech … [195v]
Zápovied stavenie má býti v ten … [196r]
O založení nové vsi a právu … [196r]
Stavenie znovu proti rozkázaní rychtáře a přísežných nemá stavěno býti … [196r]
O stavení sráčuov, kuchyní a věcí k těm podobných … [196v]
O témž … [197r]
O staveních jelikožto navýš, na hluboko a opravení stěn … [197r]
Stěnu prostřed stavenie neb dvo … [197v]
O vyměřováni měštišť krajních a potvrzení pokoje … [198r]
Jestliže po vypálení neb zpuštění … [198r]
O staveních jelikožto ke škodě … [198v]
O pokutě vraždy … [198v]
O voknách k súsedu … [198v]
O milostech … [198v]
Kapitula o pokutách … [198v]
Pokuta vraždy … [199r]
Ktož druhému jakžkolivěk … [199r]
Znamenaj, … [199r]
O rozdielu pokut, že jsú rozličné … [199r]
Pokuta buď placena z vlastnieho sbožie … [199v]
Ktož přísežné štrafuje neb rychtáře … [200r]
O pokutách školních mistróv … [200r]
O prvosti pokut a jich slibuov … [200v]
O pokutách, ač kto chtěl druha uraziti, by pak neurazil … [200v]
O pokutách, ač se přísežní štrafují vespolek a lají sobě. … [200v]
O pokutách soudných … [201r]
O pokutách, ktož by řekl přísežnému „lžeš“ … [201r]
O pokutách přisáhajících … [201r]
O pokutách řečí před přísežnými promluvených … [201r]
O pokutě krádeže … [201v]
O pokutách loktuov a vah falešných … [202r]
O pokutách branie osenie na poli, trávy, hovad mocí neb krádežem vzatých … [202r]
O krádeži snopuov a osenie … [202v]
O krádeži trávy na cizích lúkách … [202v]
O pokutách lesuov a prútie kradeného … [202v]
O sekání dřievie v lese kradmo … [203r]
O proměnění pokut a o rychtářově volení … [203r]
O pokutách pro přestúpenie přikázanie rychtářova … [203v]
O pokutách pro nedovedenie útoku na duom neb výboje … [203v]
O rvaní, nohama tlačení, kyjem bitie … [204r]
O pokutě rvanie, bitie … [204r]
O políčkovaní a v zuby bitie … [204r]
O pokoje rušení řečí … [204v]
O obnažení meče před přísežnými … [204v]
O ztracení práva každého psance … [204v]
O pokutě modřin … [205r]
Ktož se samého ochromí chtě … [205r]
O pokutách manželských … [205r]
O ušlechtilých údech … [205r]
O pokutě střelby, ktož by s napatým … [205v]
Pokuta pro vytrženie meče v trhový den … [205v]
O pokutě ortel štrafujícieho … [205v]
O pokutách psancóv pro vraždu … [205v]
O pokutách psancóv pro rány … [205v]
O pokutách kramářských vah … [206r]
O pokutě falešného svědectvie a rúhanie … [206r]
Pokuta kramářóv … [206v]
O prodlení placenie pokuty … [206v]
O pokutě falešné miery … [206v]
O pokutě pro úklad z vraždy … [206v]
O pokutě pro malú vinu … [207r]
Pokuty nejsú větčie při podkomořím … [207r]
O pokutě, ktož slovem v soudu pochybí … [207r]
Pokuta pro ránu … [207r]
O pokutě královské … [207v]
O kupování koní … [208r]
Nájemník nemóž prodati dědictvie … [208r]
O zavržení domu kúpeného … [208r]
Kapitola o kupování a prodávaní … [208r]
O zvěstování příjezdu podkomořieho … [208r]
O škodě při věci kúpené … [209r]
Kteréž věci při domu prodaném mají zuostati … [209r]
Při kupování a prodávaní mlčelivost škodí … [209r]
O prodání základóv dlužníkuom vzatých … [209v]
O stezkách k vodě … [209v]
O přinucení prodaje prodajných věcí … [210r]
Stane li se škoda purkrechtu, čie ta bude … [210r]
Kapitola o purkrechtiech a o jich smlúvách … [210r]
O rozdielu mezi purkrechtem a prodajem … [210v]
O rozdielu mezi purkrechtem a nájmem … [210v]
O rozdielu práva purkrechtnieho kúpeného … [210v]
Kapitola o rukojemství zproštěnie … [211r]
Kapitola o svátečních dnech a o jich skutciech … [211r]
O rukojemství pro vraždu … [211v]
O zproštění mrtvého rukojmie … [211v]
O moci rukojemstvie jelikožto k zemanóm … [212r]
O rozličnosti rukojmí … [212r]
Nemá li kto rukojmí … [212r]
Rukojemstvie rodičóv jde na dědice … [212r]
O rukojemství obručenie neb ujištěnie … [212v]
O žalobě z rukojemstvie … [212v]
O zámluvě rukojemstvie … [212v]
Dá li věřitel rok dlužníku bez vědomie a bez povolenie rukojmie … [213r]
O těch, ktož od soudu utekú a protivie se soudu … [213r]
Kapitola o zlodějstvích a lúpežiech … [213v]
Dvój jest krádež … [213v]
O krádeži kúpené věci čie škoda bude … [214r]
O zlodějském přechovávaní … [214r]
O žalobě z zlodějstva … [214v]
O lapení zloděje z podezřenie … [214v]
O rozdielu krádeže … [214v]
O krádeži kuřat, káčat, slepic, a zlé uctěnie … [215r]
O svědectví ženském pro krádež … [215r]
Muož li člověk hledati ztracené věci u súseda bez opovědi … [215v]
O krádeži a lúpeži lidí odsúzených … [215v]
O žalobě z krádeže od pána na čeledína … [215v]
Žaluje li kto na druhého z zlodějstva … [215v]
O narčení psance z zlodějstva … [216r]
O narčení zloděje bezuchého / cajchovaného /bezrukého … [216r]
O vedení zloděje k soudu … [216v]
O zloději práva ztraceném … [216v]
O přísaze zloděje … [216v]
O žalobě na čeledína z krádeže … [217r]
O krádeži kola voznieho … [217r]
O zamlčení krádeže, že jest škodné … [217r]
O krádeži dietěte let nedošlého … [217v]
O rúchu z kradené vlny udělaném … [217v]
O krádeži omluvném … [217v]
O krádežích holomúdcóv … [218r]
O ztracení meče … [218r]
Ktož jest podvakrát z krádeže obžalován, nemóž svědčiti … [218r]
O milostech, kteréž mají činiti … [218v]
Kapitula prvnie o řádu přátelstva neb příbuznosti a o stupniech přirozenie vstupujících a sstupujících, jenž obecně slovú kolena neb poslušnostpostupnost … [219r]
O řádu a nápadu přirozených přátel tyto jsú řeholy nebo zprávy … [219v]
O nápadu syna odděleného … [220r]
Obecnie a zvláštnie zprávy o nápadiech … [220v]
O nápadu dětí zlého a dobrého luože … [221r]
Nápad vnúčat … [221r]
O nápadu sstupujících řeholí … [221r]
O nápadu pobočních zpráva neb řeholy … [221v]
Z toho ze všeho toto jest vybráno … [222r]
O nápadu pobočních přátel … [222r]
Kapitola prvnie o obdržení dědictvie a nároku … [224r]
O odevzdání dědictvie … [224r]
Odevzdá li opilec v noci dědictvie … [224r]
O prodaje dědictvie jelikožto k mnohým … [224v]
O vládnutí dědictvím a zpravování … [225r]
Den a rok co znamenává … [225v]
Ktož sbožie mocí neb násilím drží, kdy má odehnán neb zbaven toho býti … [226r]
O početí vladařstvie dědictvie … [226v]
O osvědčování k dědictví … [226v]
O vládnutí dědictvím jelikožto k městištiem … [227r]
Dvoje jest osvědčovánie na památné … [227r]
O odevzdání a zaplacení dědictvie … [227v]
O narčení dědictvie … [227v]
O témž jelikož k lozunkóm … [227v]
O odevzdání a narčení dědictvie … [227v]
Prodá li dlužník zastavené dědictvie … [228r]
O zastavení dědictvie … [228r]
O zástavě dědictvie mnohým … [228r]
O zástavě dědictvie rukojmiem … [228v]
O prodání zástavného dědičstvie … [228v]
O oderčení neb uvedení v dlužníkovo dědičstvie a za hřebík dání třiesky vyřezané … [229r]
O dědičném nápadu … [229v]
O vládnutí a zmocnění dědictvie … [229v]
O zmocnění neb dojití dědictvie … [229v]
Čtver jest stav dětí zplozených … [230r]
O dědičném nápadu bratří … [230v]
O dětech rozvedených manželóv … [230v]
Opět ač by žena majíc statek vlastní pojala také muže statek vlastní … [231r]
O dědictví dvěma dceroma poručeném … [231r]
O poručenství dědictvie … [231r]
O rozdělení dědictvie … [231v]
O penězech dědičného kúpenie … [231v]
O rozdielu dědictvie … [231v]
Opět zemrú li rodičové … [231v]
O rozdielu mateře od dětí, komu dědictvie má ostati … [231v]
O dědičném dielu nedochuodčat … [232r]
O dědičném dielu duchovních lidí … [232v]
Dědicové mají li dluhy platiti, v kteréž jsú se rodičové jich zdlužili … [232v]
O oženění syna nedielného … [232v]
O rozdielu dědictvie dětí oddělených … [232v]
O volení dědicuov … [233r]
O dědicech, jenž nešosují, mají li nápad … [233r]
O zprávě dědičstvie … [233r]
O stvrzení dědictvie kúpeného … [233r]
O dvojiem rozdielu dědičstvie, když pán káže prodati … [233v]
O vražedlníku žalobci … [234r]
Kapituly o vraždlníciech, kto móž rukojmí býti za vražedlníka … [234r]
Kto chce svú nevinu pro vraždu dokázati, … [234r]
O výmluvě z vraždy … [234r]
O přísaze pro vraždu … [234v]
O vraždě při odboji … [234v]
O vražedlníku uteklém … [234v]
O vraždě hostě utiekajicieho … [235r]
O vraždě domnělé … [235r]
O žalobě z vraždy … [235r]
O vraždě střelbú učiněné beze lsti … [235v]
O nájemné vraždě … [235v]
O vraždě jelikožto ku pokoře … [235v]
O rukojemství pro vraždu … [236r]
Dosti učiněnie za vraždu … [236r]
O vražedlníku pro vraždu zapsaném … [236r]
O pochybné žalobě pro vraždu … [236v]
O přísaze a rukojemství pro vraždu … [237r]
O žalobě z příčiny vraždy … [237r]
O brani v rukú při vraždě přistižené … [237r]
O vraždě v bitvě a o pobiezení ku bitvě … [237v]
O zapsání pro vraždu … [237v]
Kapitula prvnie o pohróžce z žhářstvie … [238r]
O znamenité pohróžce žhářstvie … [238v]
Bude li kto popálen a zhase, po provolání žháři svému tajnému dosti neučinie, opět zapálen bude … [239r]
Raní li kto nepřietele svého učině žhářstvie … [239r]
O rukojemství pro pohruožku žhářstvie … [239v]
O zaplacení popáleného … [239v]
O zaplacení z netbanlivosti přišlém … [239v]
O žháři a znamení naň zavázaných … [240r]
Pán vsi nemóž zvláště žalovati o žhářství … [240r]
O žháři utiekajíciem … [240r]
O žalobě pohořalých mnohých na jednoho o žhářstvie … [240r]
O vězniech pro žhářstvie … [240v]
Pakli kto ty časy druhého ranil by, … [240v]
V času zapálenie učiní li kto krádež, … [240v]
Kapitula prvnie o přípovědech aneb o zapověděných věcech … [241r]
O ostřiehaní zapověděných věcí … [241r]
Ale o dluzech jinak jest, … [241r]
O zápovědi hostinských věcí … [241v]
Které věci nemohú zapověděny býti … [241v]
O přípovědi krádeže … [242r]
O zápovědi věcí umrlého člověka … [242r]
Kapituly o útoku neb o kvaltu na duom a o výboji … [242r]
O útoku na duom mezi přáteli … [242v]
O útoku na duom mnohých a mordu … [243r]
O útoku a mordu spolu … [243r]
O svědciech z kvaltu na duom … [244r]
O útoku na duom, když jeden druhému do domu uteče … [244r]
O každém ranění a úrazu … [245r]
O volení úředníkuov přísežných a o jich stavu … [245r]
Když jeden druhému mocí kvalt činí … [245r]
Co příslušie k úřadu konšelskému jelikož k nálezuom … [246r]
O zlehčování pří skrze konšely … [246r]
O kvapných nalézaních orteluov … [246v]
O rychtáři a o súdciech … [246v]
Konšelé nesedajte sami na soudě v těžkých přech … [246v]
Kto má voliti služebníky obecnie … [246v]
O soudu lidí duchovních … [247r]
Má li rychtář penieze vězni pobrati … [247v]
O nájemníciech … [247v]
O přísedících s rychtářem … [248v]
O rychtáři jelikožto k vězňóm … [248v]
Rychtář muož stranám cíl prodliti … [249r]
O rychtáři, kterak se má k stranám jmieti … [249r]
Rychtář zbaven bývá druhdy pokuty … [249r]
Rychtář prvnější čím vinovat jest potomniemu … [249v]
O fentování rychtářském … [249v]
Konšel vstán z lavic pro zlé domněnie … [249v]
Rychtář druhdy vzaté věci má navrátiti a druhdy sraziti v pokutách … [249v]
Rychtář a přísežní mají slyšeti slova stran v soudu … [249v]
O těch, jenž se protivie čeledi rychtářově … [250r]
O rychtáři a o dědičné rychtě … [250v]
Rychtář jediný v městě má býti … [250v]
Kterak se má rychtář jmieti, když proti němu žaloby jsú se staly … [251r]
O netbanlivém rychtáři … [251r]
O přísaze rychtářově … [251r]
O lozunku rychtářském … [251r]
O štrafování rychtáře a přísežných … [252r]
O smlúvě učiněné lstivě proti rychtáři … [252r]
Jedna pře nemá býti rozdělena na několikero v soudiech … [252v]
O zavitém soudu od rychtáře uloženém … [252v]
O urukování v soudu … [253r]
Která slova neškodie propověděná v soudu … [253r]
O zapsání v soudu … [253v]
O opuštění řádu soudného … [253v]
O štrafování ortele před soudem … [254r]
O soudné moci … [254r]
O volení rychtáře … [254r]
Capitula o konšelech a o jich radách … [254r]
O nových konšelech a o jich úřadech … [254v]
O přísežných a o jich svědectvích … [256r]
O svědectví přísežných proti sobě … [256r]
O přísaze přísežného … [256r]
Nepřísežný nemóž svědčiti miesto přísežného … [256v]
O svědectví přísežných na smrti … [256v]
O dluh … [257r]
Přísežného li svědectvie má slyšáno býti, či několika nepřísežných … [257r]
O svědectví přísežných do jiného soudu o dluhy i o jiné věci … [257v]
O svědectví jednoho přísežného … [257v]
O dluziech přísežných … [257v]
Druhdy menší počet přísežných dostatečen jest k rozsúzení pří … [258r]
O provinnění přísežných … [258r]
O volení nových konšel od starých … [258r]
Konšelé v noci mají se sjíti pro potřebu … [258r]
O sazení a volení konšel a rychtáře … [258v]
A jestliže by se dvě čésti … [258v]
O zlém uctění přísežného neb zhanění … [259r]
Přísežný nemóž sobě svědčiti … [259r]
O zhostu člověka odcházejícieho … [259v]
Ač by který z přísežných k soudu státi nechtěl z kterékoli příčiny, svú … [259v]
Žádný konšel tázán jsa … [259v]
Kapitola o židech, muož li žid slúti dobrý v žalobě … [260r]
O židech jelikožto k přemožení … [260v]
Křesťan jsa od žida obžalován, … [261r]
O lichvách, kdy jistinu předcházejí, a kdy nic, a vezme li žid lichvu i jistinu, má li základ vrátiti bez otporu … [261r]
Druhý kus jest tento: … [261v]
O chóvách židovských křesťankách … [262v]
Diel židu zaplacený na jistině li či na lichvě má sjíti … [262v]
O zpuosobu přísahy židovské … [264r]
O žalobě žida jednoho na druhého … [264r]
O židech a o základiech … [264r]
O lichvách a lichevníciech … [264v]
Bude li žid lapen s ženú křesťankú … [264v]
Ktož praví, že lichva hřiech nenie … [265r]
Kapituly o přísahách … [265v]
O zpuosobu přísah vuobec … [265v]
O přísaze na kříži … [266r]
O přísaze pro vraždu … [266r]
O času ku přísaze složeném … [266v]
O přísaze šeplavého, zajiekavého, bebtavého … [266v]
O přísaze pro lúpež … [266v]
Přisáhaje zdvihl li by kto levú ruku … [266v]
O přísaze lidí urozených a žákovstva … [267r]
O bezrukých … [267r]
O přísaze jedniem prstem učiněné … [267v]
O přísaze cizozemcóv … [267v]
O přísaze pro zastaralú a dávní vraždu … [267v]
Kterak zpuosob přísahy má předložen býti … [268r]
Přisáhá li kto celú rukú … [268r]
O duovodu přísahy … [268r]
O přísahách … [268v]
O přísaze příhodné … [268v]
O přísaze na kříži … [268v]
O přísaze přísežného, kdy má a kdy nemá přisáhati … [269r]
O přísaze ženské pro dluhy … [269r]
O přísaze ženské … [269r]
O zbavení přísahy … [269r]
O přísahách pro rány a neřády … [269v]
O přísaze na zloděje neb lúpežníka … [269v]
O učení přísahy, kolikrát má býti … [270r]
Kterak přísežný má přisáhati … [270r]
Přísežný když přisáhá, mohú jemu otázky činěny býti … [270r]
Zpuosob přísahy za sluhu, za ženu a za jiného kromě sebe … [270r]
O přísaze podezřelého lúpeže a krádeže … [270v]
Kapitula o listech, kdy mohú býti odepřieni a kdy pečet městská má přikládána býti … [270v]
O listech posielacích … [270v]
Kapituly o kostkářích … [271r]
O listech zapsání … [271r]
Ktož hráče počítá … [271v]
O hře dětí a náchlebníkóv … [271v]
Zápověd hry kostečnie … [271v]
O kostkách falešných … [271v]
O vypověděnciech a o jich pokutách … [272r]
O hře služebníkuov a přátel, a o náchlebníciech … [272r]
Muož li muž miesto ženy žalovati a odpoviedati … [272v]
Žena však vdova, … [272v]
Kapitula o ženách … [272v]
Ale žena, jsúc miesto žalobníka … [272v]
Má li žena moc prodávati své okrasy a súditi se o ně … [273r]
O násilí panen a paní … [273r]
Zastihne li kto koho u své ženy … [273v]
O ženách uvedených neb ulúzených … [273v]
Kto se zná, že násilé učinil … [274r]
Ktož ujde od ženy a pojme jinú … [274r]
Ktož by komu dceru jeho uvedl … [274r]
O nevěstkách … [274v]
Ktož koho svleče s ženkú jej najda … [274v]
O ženách a o zabití jich dětí od někoho … [274v]
O ženském dědičném dielu … [275r]
Muož li žena vládnúti statkem … [275r]
Ženy nemají ubrmaniti … [275r]
Teta sirotčie, jenž jiného žádného přietele … [275r]
Ženy však vdovy vládnutím … [275r]
O ženských dluziech … [275r]
O poručenství ženy manželky … [275v]
O ženě břichaté lapené pro zlý skutek … [275v]
O poručenství vdovy … [275v]
O ulúzení manželky … [276r]
O uvedení panen, vdov a žen … [276r]
O ženské chytrosti příslibu manželském … [276r]
Ktož svú ženu zabie bez příčiny … [276r]
O prodlévaní vdánie sirotčieho … [276v]
O podávení ženském … [276v]
Ktož se chlubí pannú neb ženú neb vdovú … [276v]
O ženě uražené, raněné a zle uctěné … [276v]
Ustanovenie, ješto mohú i nemohú držána býti pro obecnie užitečné … [277r]
O vdovách náchlebniciech … [277v]
O zdávaní tajném … [277v]
Obnovenie již řečených věcí a o ulúzení ženském … [278r]
O zapsání vražedlníka a lúpežníka … [278v]
Kapituly o mordiech a přispojení muk jich a o pokutách … [278v]
Muka mordéře … [278v]
O vraždě učiněné krom obydlé lidského … [279r]
Ktož druha zabie maje záštie s ním, neslove mordéř neb vrah … [279r]
Pakli by obžalovaný utekl … [279v]
O zástavách … [279v]
Kapitula o úřednícech městských … [279v]
Urazí li hovado jedno druhé … [280r]
Kapitula o úřadu pastýře … [280r]
O pokoji stranám uloženém vuobec … [280v]
Pakli ho pójčil druhému … [280v]
Bylo li by hovado kam posláno … [280v]
Kapituly o pokoji … [280v]
Ktož druhého s mečem honě, kord by … [281r]
Když hospodáři jest mír uložen, tehda i čeled má mír zachovati … [281r]
O rvaní, bití, tlačení v času uloženého pokoje … [281r]
O pokoje rušení před přísežnými … [281r]
O přerušení pokoje řečí neb skutky … [281v]
Ktož pokoj přeruší a zapří … [281v]
Ktož ruší slovy pokoj … [281v]
Kapitula o pomstách a mukách pro zaviněnie vuobec … [282r]
Ktož pokoj ruší ranami v trhový den … [282r]
Dědic neponese nepravosti otce … [282v]
Pomsta z úmyslu zabíjejícieho … [283r]
Zabie li žena syna neb dceru svú ru … [283r]
Jedná li žena smrt muže svého … [283r]
O pomstě muže, zaviní li proti ženě … [283r]
O pomstě zápovědi města … [283v]
V kterých příčinách základ tajně … [283v]
Kapituly o základiech … [283v]
O základiech na druhém miestě vzatých … [284r]
Tyto věci v základě nemají brány býti pro dluhy … [284r]
O obdržení základu od mnohých … [284v]
Kostelních věcí v základě nebeř … [284v]
O základu přísahú obdrženém … [284v]
Dokud základ má ležeti a kolikrát má před soudem oznámen býti … [284v]
O základu obdrženie od hostě … [284v]
O zastavení základu do určeného času … [285r]
O základuov dání … [285r]
O základiech … [285v]
O vykládaní rozumu listóv královských … [286r]
Kapituly o listech obdařených od knížat i o jiných listech … [286r]
O hamfeštiech … [286v]
O škodném opravování hamfeštu … [286v]
O hamfeštu na starém pargamenu psaném … [287r]
O svědectví psaném a živém … [287r]
O hamfeštiech královských milostivě daných … [287r]
O hamfeštu nevráceném pro dluhy … [287v]
O obnovení starých listuov … [287v]
O rozdielu hamfeštóv … [288r]
O hamfeštiech dva články v sobě zavierajících … [288r]
O přikládaní pečeti k listuom … [288r]
Hamfešt ztracen bývá mnohými obyčeji … [288v]
O shlazení písma s hamfeštu … [289r]
O hamfeštiech děravých, které diery škodie a které nic … [289r]
Svědkové v hamfeštu mají prošeni býti … [289r]
Kapitula o pečetech … [289v]
O slibiech osobních mezi stranami … [289v]
O listechslibiech zprávy … [289v]
Kapitula o slibech a zaslibujících … [289v]
O lstivém slibu a škody vzetie … [290r]
O slibu dobrovolně učiněném … [290r]
O slibu let nedošlého … [290r]
Kapitula o zapsáních a psanciech vuobec … [290v]
O hodině zapsánie … [290v]
O psanciech, zvláště všady li jsú psanci, když sú zapsáni v jednom městě … [291r]
O zapsaném pro vraždu rozličně … [291v]
O zapsaném pro rušenie pokoje … [291v]
O obranciech psancuov a o těch, jenž je přijímají … [291v]
O rychtářovu užitku … [292r]
O psanciech, na koho jich braň slušie … [292r]
O pokutách psancóv … [292r]
O utečení psance … [292r]
O žalobách pro dluh … [292v]
O psanci jedné vsi … [292v]
Kapituly o žalobách vuobec … [292v]
O žalobách v zvláštnosti … [292v]
O psanci ortel … [292v]
Kterak žaloby mohú odvolány býti … [293r]
O žalobě přísežných … [293r]
O rozmnožení žalob … [293r]
O žalobě hostí cizozemcóv a kdy se jim má spravedlivé státi … [293v]
Kapituly o zavázaných a o oderčených práva neb o odepřených vuobec … [293v]
O žalobě hostí … [293v]
O odepření svědkuov … [294r]
O obyčeji a řádu vynášenie nálezóv … [294v]
Kapituly o výnosiech a nálezu panském a ortelech … [294v]
O obyčeji spisovánie orteluov … [294v]
Dluh nemóž rejistry doveden býti … [294v]
O vznášení ortelóv … [295r]
O odvolání ortele neb výnosu spravedlivého … [295r]
Kapituly o služebnostech městských … [295v]
Kapituly o clu, ktož v jarmark sbožie veze skrze město a neprodává jeho, má clo s něho dáti … [297r]
Práva služebnosti mnohými obyčeji bývají potracena … [297r]
O voknách neb světlostech … [297r]
O clu řečeném alfarch, t. … [297v]
Ktož clo projede … [297v]
O celných nespravedlivých … [297v]
Kapituly o poručenstvích vuobec a kterak se řédie … [298r]
Kto nemohú kšaftovati … [298v]
Kterými obyčeji kšaft ruší se … [299v]
Člověk muož i ciziemu poručiti … [299v]
O poručení svých i cizích věcí … [300r]
O poručenství na zádušie … [301r]
O těch, ktož bez kšaftu umierají … [301r]
O rušení kšaftu po smrti … [301v]
Bude li jedno dědictvie dvěma poručeno … [302r]
O poručenství jelikožto ku počtu sbožie odumrlého … [302r]
O kšaftiech a o poručníciech … [302r]
Kšaftové mohú se dieti skrze poručníka … [302v]
O kšaftiech na zádušie učiněných … [302v]
O vyvolení poručené věci … [302v]
O odvolání kšaftu a překážce … [302v]
Kterak poslednější kšaft zamietá prvnější … [303r]
Kterakým řádem poručníci mají kšaft plniti neb konati … [303v]
O kšaftiech vlastní rukú porúčejícieho sepsaných … [303v]
Dokud kšaft stojí a kdy pomíjie … [303v]
Umře li který svědek kšaftovní … [304r]
Poručníci neb kšaftovní šafáři mohú se uvázati v sbožie poručené bez súdcí … [304r]
Mužie dcer mohú se uvázati v zbožie těm dcerám poručené … [304r]
O moci kšaftóv a že poslední předcházie první … [304v]
O poručenství blázna a prchlého … [304v]
O poručenství sbožie příbuzným … [304v]
Umře li host bez kšaftu … [304v]
O kšaftu jelikožto k těm, jenž se ještě nenarodili … [305r]
O kšaftiech učiněných toliko po znameních bez řeči … [305r]
O pohřebu hostinském … [305r]
Mohú li kněžie vysvědčovati kšafty sobě učiněné … [305v]
O kšaftiech s výmienkami … [305v]
Mohú li věřitelé zapověděti poručené věci … [306r]
O kšaftu muže s povolením ženy … [306r]
O těch, jenž bez kšaftu zemrú … [306v]
Ktož bez kšaftu umierají … [306v]
O poručenství na smrti … [307r]
O kšaftu manželky … [307r]
Každý člověk móž své věci poručiti komuž chce … [307v]
Kapituly o svědciech, kto nemohú svědčiti, a o povahách při svědciech … [307v]
O svědectví otce synu a zase … [308r]
Kto nemohú býti svědkové … [308v]
Svědek má znám býti soudci … [309r]
Žádný nemóž sobě svědčiti … [309r]
Muož li vražedlník svědčiti neb jiný hřiešník … [309v]
Muož li zlopověstný svědčiti … [309v]
Muož li let nedošlý svědčiti … [309v]
O jednostajném počtu svědkuov … [310r]
Svědkové druhdy přijati bývají před odpovědí k žalobě … [310r]
K svědkóm k soudu přijíti nemohú … [310v]
Svědkové přisáhnú, že nejsú najatí k svědomí, ač toho strana žádá … [310v]
Svědkové nemají odehnáni býti pro lest odporné strany … [311r]
Ktož svědky v které při zamietá, také nemóž v též při svědkuov vésti … [311r]
Obžalovaný z prohřešenie nemóž svědkem býti, dokudž se neočistí … [311r]
O zavržení svědkóv pro prohřešenie … [311r]
Mohú li přísežní svědčiti listem krom svého práva o zlé pověsti … [311v]
O svědectví bratří v při hlavnie … [311v]
O svědectví přísežných o to, což sami vidie neb slyšie od svých spolupřísežných … [312r]
Ktož jest podvakrát obžalován z krádeže, nemóž svědčiti, by se pak vyvedl … [312r]
O nejistém svědectví přísežných … [312r]
Svědečstvie přísežných muož býti popraveno k napomanutí strany, kteréž vyznávají … [312v]
O počtu přísežných při svědčení … [312v]
O svědectví přísežných, že viec má váženo býti, nežli nepřísežných svědkóv … [312v]
Svědectvie přísežných jest mocné neb možné do jiných měst a kde nic … [312v]
Svědkové přísežní a konšelé nebuďte jmenováni … [313r]
O řečňování a svědectví přísežného … [313r]
Které svědectvie přísežných odehnáno bývá svědectvím jiných přísežných … [313r]
O svědectví přísežných ze vsi … [313r]
Přísežní mohú rozdielně a tajně svědky přeslyšeti … [313v]
Všichni li svědkové mají přisáhati … [314r]
O svědciech miesto přísežných naplňujících … [314r]
V každé li při svědkové mají jmenováni býti pravými jmény … [314v]
Má li rozmyšlenie straně dáno býti k jmenování svědkóv … [314v]
Svědkové miesto přísežných naplňujíce v svém seznávaní nepadají … [314v]
O svědcích jmenovaných, kteříž umierají dřieve, než je vystavie k soudu … [315r]
Z bláznivého jmenování svědkóv žalobník a obžalovaný odsúzeni bývají … [315r]
Móž li tovaryš svědčiti tovaryši … [315v]
O svědciech nezjevně svědčících … [316r]
Móž li řečník býti svědkem … [316r]
Móž li kat a biřic býti svědkem … [316r]
Svědectvie skutečné překládá se svědectví mluvenému … [316v]
O podezření konšel svědky rozdělujících ruozno … [317r]
Otec nemóž svědčiti synu svému … [317r]
O podezření svědkuov … [317r]
O přinucení svědkóv k svědčení … [317v]
O svědectví zetóv proti testi … [317v]
Odvoláta li se obě straně na jednostajné svědomie … [317v]
Výstraha o svědciech … [317v]
O zavržení svědkuov vuobec … [317v]
Kterak svědky zamietají … [318r]
Proti svědkóm zavrženým bývá odepřieno osobám neb řeči jich … [318r]
O výmience neb zavržení svědkuov … [318v]
Po vyznání nemóž otpor býti svědkóm … [318v]
O výmience neb otporu proti svědku pro prohřešenie, t. zapsánie … [318v]
Svědomie delšieho času jest mocnějšie … [318v]
Zavrženie svědkóv druhdy přísahú má býti potvrzeno … [318v]
O svědciech jelikož k času a miestu … [319r]
Svědkové ne od rychtáře, ale od strany mají zavrženi býti … [319r]
Svědkóm z hodné příčiny má prodlenie dáno býti … [319r]
O svědectví vražd a ran, … [319v]
O svědciech pro uvedení ženy a statku … [319v]
O svědectví súkopóv … [319v]
Menší počet svědkóv nebývá vždy zapuzen od většieho … [320r]
Kteří svědkové slovú nepřietelé a kdy mají od svědectvie zapuzeni býti … [320r]
Svědkové druhdy předloženi bývají hamfeštóm … [320v]
Mají li svědkové svědkóm býti předloženi, obojie strany svědkové buďte slyšáni … [321r]
Koliko svědkóv dosti jest k duovodu dostatečnému v přiech … [321r]
Žádný mužem cizím na žádného … [321v]
O svědectví obecních lidí … [321v]
O svědectví písaře městského … [321v]
Ne každý bývá k svědectví dopuštěn, ktož jest jmenován pravým jménem … [321v]
O pomstě falešného svědka … [322r]
O svědciech nájemných … [322r]
Kapitula o mučeních … [322r]
Kapitula o ranách a raněných a času žalob a o chromotě … [323v]
O ranách ohavných … [324r]
Obžalovaný z ran a utětí údóv móž li neviny své dovésti skrze přísežného … [324r]
O ranění a ochromení … [324r]
O žalobě z ran … [324r]
Raněný chodě a umieraje nebývá pokutován jako zabitý … [324v]
O rádciech ran vuobec a ktož jsú přičina toho … [324v]
O raněných a neřádiech na svatých miestech učiněných … [324v]
O krve prolití a o zabitém … [325r]
Raní li laik svěceného … [325r]
O právu ušlechtilých údóv … [325r]
Raní li chudý bohatého … [325v]
Bude li kto nalezen, an se v noci túlá … [325v]
Přisáhne li kto proti druhu nebyti a byl by, byl li by od něho obžalován, móž se jemu po druhé právem brániti … [325v]
O ochromení a má li věřeno býti lékaři při žalobách z ran … [326r]
O tom, že o ranách, vraždách, mordiech, krádežiech a lúpežiech, mieru rušeních, domóv výbojníciech, násilníciech, ludařiech a v jiných přech těžkých pro zlé domněnie bývá druhdy súzeno a ortelováno … [326v]
O zlých domněních … [329r]
Znamenaj, že Kliment papež šestý žákovstvu takto práva oznámil léta páně MhoCCChoLXho a najprvé o životě a o počestnosti kněžstva … [330r]
O obdarování kostelniem, jenž obecně slove frajd … [330v]
O stání k soudu … [331v]
O žákovském obývaní s ženami … [332r]
O kšaftiech … [332v]
O kostelníciech … [332v]
O stavení kostelóv … [332v]
O dětech do zákona vešlých … [333r]
O svatokrádežiech … [333r]
Královská milost neb náměstek jeho nemóž z práva zbaviti přísežných súzení pří … [333r]
O prodání lidí … [333r]
O trojím volení, kteréž bývá podáno zločincóm, když pokuta v práviech psaných nemóž nalezena býti … [333v]
O dělení pokut mezi přísežnými … [333v]
Které pře má podokomořie souditi … [333v]
O nápadu sbožie … [334r]
Ortel o nápadiech … [334v]
Móž li obžalovaný z trojie neb šestery viny jednú odpovědí odbyti … [335v]
Věřitel jest první dědic … [335v]
Kterak kto má dovoditi zachovánie svého … [336v]
Zabije li jeden druhého, násilí se bráně neb při odboji … [336v]
Ktož nepostaví svědka k zavitému roku, potom ho stavěti nemóž … [337r]
Tatoť jsú práva váhy … [337v]
O šenku za městskú zdí … [337v]
Pokud biřic móž lidem spravedlnosti dopomoci z dluhu … [337v]
O putujících … [338r]
O falešných penězích … [338r]
O řemeslníciech … [339r]
O rúhačiech a lajíciech Bohu a Mariji panně neb svatým jeho … [339r]
O falešných klíčích … [339r]
Ktož přechovává zločince … [339r]
Práva súkeníkóv vydaná léta páně MCCCXLIXho skrze rychtáře a konšely pro obecnie dobré městské … [339v]
O kupování a prodaji vlny … [339v]
Obilé v snopiech nevez žádný do města … [339v]
Práva rybářská … [340r]
Sladovnická práva … [340r]
O obilných mierách a o korečném … [340r]

Dluh nemóž rejistry doveden býti

Když kapitola některakého kostela skrze rejistrum, v němž úrokové kanovničtí popisovali jsú se, chtieše dovoditi na domu měštěnína jednoho tolika kop platu, usúzeno jest konečně, že prostými rejistry neb spisy, leč by pečetmi přirozenými potvrzeni byli neb svědectvím jednoho, a duovodem rozumným bylo potvrzeno, nic nemóž potvrditi.

Kapituly o výnosiech a nálezu panském a ortelech

Ačkoli užívanie a obyčeje nenie moc najmenšie, nikdy však pravdě neb právu nenie ke škodě, leč by obyčej byl rozumný a hodně předešlý, nebo takový škodí právu. A jestliže z takového obyčeje rozumného ortel neb soud byl vynesen, máť moc, aniž jemu móž odepřieno býti. Pakli by z obyčeje nerozumného byl vynesen, slušně muož býti odvolán.

O obyčeji a řádu vynášenie nálezóv

Při vynášení nálezuov nenie potřebie, aby přísežní všecko vyslovili, co jimi hýbá, ale dostiť jest, aby takové věci v jich svědomí pilně přemietajíce, ortele vynášeli krátkými slovy a sprostnými.

O obyčeji spisovánie orteluov

Slušné jest přísežným nálezy samým mezi sebú tajně spisovati neb skládati, neb jsú přisáhli každému spravedlivě činiti, poněvadž častokrát vyslyšiece duovody stran v soudu, namiesto tajně pro nález ortele obcházejí strany a rychtáře před soudem pozuostavujíce, nebo neslušie jim také těch duovodóv bez přítomnosti stran spisovati,

292v 293r 293v 294r 294v 295r 295v 296r 296v

Číslo stránky:

	Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 10 měsíci a 29 dny; verze dat: 1.1.25
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).