[Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B], folio 219v

Jak citovat

Vyhledávání (skrýt)

Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

216v–217r 217v–218r 218v 219r 219v 220r 220v 221r–221v 222r–223v
Číslo stránky:

[Generovaný obsah]

Podpisuje se kapitola prvnie o rozdělení práva všelikého … [128v]
Ktož jest k soudu připověděn celý den má soudu čekati či do určené hodiny … [129v]
dvój jest soud: … [130r]
Obžalovaný lépe se móž brániti, nežli od žalobce přemožen býti … [130r]
Obžalovaný móž se brániti svědky hostinskými … [130v]
Žalobník prvé má dovésti úmysl svój, nežli obžalovaný … [130v]
Obžalovaný druhdy nemá puzen býti k otpoviedaní … [131r]
Žalobník a obžalovaný podáni bývají k jinému súdu … [131r]
Obžalovaný někdy mocí dóvodu svého nenie dlužen otpoviedati žalobě … [131r]
Když obžalovaný nechce k žalobě odpoviedati … [131v]
O nestání ku právu … [131v]
O žalobě o poručenství … [131v]
Žalobník a obžalovaný neznámí nemají odpuzováni býti od súdu … [132r]
Žaluje li neznámý na měštěnína … [132r]
Když obžalovaný odbude žalobníka, dá li žalobníkovi z čeho vinnu, má jemu hned zase práv býti … [132v]
Hospodář móž otpoviedati v soudu za ženu, za děti, za čeled, chce li … [132v]
O žalobách pro domácie hovada, urazé li koho … [132v]
O žalobě dluhu buď na živého neb na mrtvého … [133r]
Žalobě hostí ve třech dnech má se spravedlivé státi … [133r]
Žalujeta li dva před soudem, kterému prvé spravedlivé má se státi … [133v]
Žaloba z ran má býti předložena žalobě z dluhóv … [133v]
O prvotnie žalobě … [133v]
O žalobě pro zálohy … [134r]
Rychtářova žaloba má li předložena býti jiným žalobám … [134r]
O žalobě pro úklad vraždy … [134r]
O žalobě o sedání neb pobiezení k bitvě … [134v]
O témž … [134v]
ktož by koli všetečně před přísežnými neb v soudu na člověka zachovalého … [135r]
Stavenie pro penieze a žaloba o zbožie žaloba o peníze kdežkoli muož býti … [135r]
Muož li žalobce a obžalovaný svú při jinému poručiti … [135r]
Má li pán služebníku svému otpoviedati před počtem téhož služebníka … [135v]
Při žalobách potřebné li jest osvědčenie druhé žaloby … [136r]
O žalobě a odpoviedaní urozených lidí zemskému soudu poddaných … [136r]
Žalobník a obžalovaný zlé pověsti … [136r]
Proviněnie rodičóv má li přijíti na jich dědice a syny … [137v]
Zuostane li co obecnieho za úředníkem … [137v]
Žaloba z vraždy komu příleží, dětem li či ženě, když jsú nesvorní … [138r]
O žalobě duchovních lidí … [138r]
O žalobách z vraždy a o jiných rozličných příbězích při vraždě … [138r]
O utečení vražedlníka … [138v]
Žalobník z vraždy kdy a kterak své právo tratí, znamenaj … [138v]
Žaluje li jeden na druhého řka, že by byl příčina vraždy … [139r]
Psanec vyznaje se z vraždy sám bez žaloby duchovní pokutu trp … [139v]
Když by dva byli vražedlníky a žaloba toliko na jednoho … [139v]
O žalobě z vraždy na dvě ženě skrze čáry zjednané … [139v]
Muož li vyobcovaný žalovati v soudu … [140v]
Komuž ženu uloudie, ten z toho osobně má žalovati … [140v]
O výmienkách žalobníka … [140v]
Má li obžalovaný vždycky odpoviedati žalobě dědicóv … [140v]
O žalobě podacieho práva … [140v]
O výmienkách obžalovaného … [141r]
Žalují li z vraždy na rychtáře neb na konšela, kto má to súditi … [141r]
O času žalovánie … [141v]
K žalování žádný puzen … [141v]
O nespravedlivé žalobě na ženu z cizoložstva … [141v]
Tito žalovati nemohú … [142r]
O žalobě na rychtáře, že nechce súditi … [142r]
O žalobě v raném mluvení … [142r]
O času žaloby z příčiny vraždy … [142v]
O žalobě obecnieho člověka … [142v]
O trojí žalobě pojednú na jednoho … [143r]
Sedm svědkóv jest z podstaty práva k duovodu pře … [143r]
Kterak by obžalovaný nemohl přemožen býti … [143r]
O žalobě na žháře … [143v]
O řečníciech … [143v]
O mnohých řečníciech … [144r]
O záplatě řečníkóv a úředníkóv … [144r]
Řečník nemá řečnovati než od jednoho … [145r]
Biřicově mzdě … [145r]
O ortelování a odvolání … [145r]
Urazí li jedno dobytče druhé … [145r]
Kterými slovy má býti odolánie … [145v]
O povaze odolávajícieho po odsúzení … [145v]
Odolánie druhdy nenie platné … [146r]
Zpuosob vznesenie ortele … [146r]
O ubrmaniech … [146v]
Žena a děti po smrti muže nemohú zavrci ubrmanstvie … [147r]
O brani … [147v]
O stromech a štěpuov sázení … [147v]
O stavování hovad, rúcha a věcí vlastních, cizích, puojčených, zastavených neb prodaných … [148r]
Kuoň nalezený na poli muož li po časiech staven býti … [148v]
Obstavený kuoň kolik súkopóv má jmieti k obdržení práva … [149r]
Neznámí, ktož kuoň obstavie, a svědkové jich rozdielně vy … [149v]
O témž jelikož k obdržení při obstavení … [150v]
O stavování konském a o svědciech a o přísaze o kuoň … [151r]
O stavení koně kradeného … [151r]
O stavení koně pójčeného … [151r]
O stavování a přiznání a odepřenie koně téhož … [151v]
O stavování koní … [152r]
O obstavení kněžských … [152v]
O slibu zproštění z obstavenie … [152v]
O stavení koně kněžského … [152v]
O témž jelikož to k soudu … [153r]
O obstavení koňském příhoda … [153r]
Neobžalovaní nebývají obstaveni za obžalované na práviech … [153v]
Statek obžalovaného muož obstaven býti na právě jako on sám … [154r]
Neobžalovaný muož obstaven býti za vinného v některé při … [154v]
Který kuoň nemóž právem staven býti … [154v]
O stavování meče, sukně, pláště … [154v]
O obstavení kovářských věcí … [154v]
O obstavení statku některakých … [155r]
O obstavení volóv a krav … [155v]
Koni mohú staveni býti pro podkovánie … [156r]
Kapitola o dešťové vodě … [156v]
Stavěti zhuoru navýš a doluov v hlubokost žádnému se nebrání … [156v]
O trojí služebnosti vody … [156v]
O nuzných potřebách … [157r]
Ktož má právo k studničné vodě, má právo i k stezce té studnice … [157r]
O přísedících v zavitém soudu … [157r]
Vězenie a povodeň ne vždy mohú ve třech dnech okázány býti … [157v]
Ktož nestojí ku právu, má okázati nuznú potřebu ve třech dnech … [157v]
O úrociech a úročníciech … [158r]
O úrociech nezaplacených a o purkrechtniem právu … [158v]
Úrok věčný i časný předcházie dluhy … [158v]
Úrok věčný nemá psán býti v měscká rejistra, o tom znamenaj příhodu … [159r]
Základové pro úrok vzatí mají býti bráni z vlastnieho jměnie … [159v]
O úročniem fentování příhoda … [159v]
Mohú li úrokové býti zastaveni … [160r]
Úročník nemá svých věcí jinam odlučovati bez vóle pána svého … [160v]
O výplatě úroku městského … [160v]
O fentování úroka dědičného … [161r]
O právu odevzdánie dědictvie a domuov … [161r]
O póhonu a volání ku právu … [161v]
Póhon předcházie zapsánie vedlé rozličnosti pře a soudu … [162r]
Poručník neb zprávce za sirotky stój ku právu … [162r]
O póhonu měštěnína … [162r]
O póhonech k soudu … [162v]
Nebývá třikrát pohoněn, ktož pokoj skutky ruší … [162v]
O póhonu v domě vlastniem … [163r]
O smlúvách a výmienkách, t. rukojemství, leženie, škod nákladuov zaplacenie … [163r]
O škodách proležalých … [164r]
O témž, kterak se v soudu má jmieno býti, když několiko rukojmí slíbí komu nerozdielně … [164r]
O témž jelikožto k ležení … [164r]
O témž jelikož k rukojmiem … [164v]
Kapitola o pojičkách koní, rúcha a jiných movitých věcí … [165v]
O pojičkách koní zvláště … [166r]
Věci puojčené a ztracené někdy se neplatie … [166v]
Věc puojčená a schovaná vždy má vrácena býti … [166v]
O pójčených věcech jelikož k poslóm … [167r]
Věc mnohým pójčená a ztracená placena má býti od mnohých … [167r]
O věcech k schování daných … [167v]
O nájmiech a pronajetí neb zástavě … [168r]
O podruziech pohořalých … [168r]
O přechovávání hostí neřádných … [168r]
O nájemných … [168v]
O bití služebníkóv … [168v]
Kapitula o vyznáních, která jsú škodná a která nic … [168v]
Vyznánie otce syna zapierajícieho, zbaví li jeho dědičného dielu či nic … [169v]
Vyznávajíciemu rozmyšlení má dáno býti … [169v]
O poručníciech a zprávciech sirotkóv, bláznóv a o jich sboží … [170r]
Zprávce a poručníci nejsú vždy krevní neb přietelé … [170v]
Zpráva a obrana sirotkóv nemá býti dlužníkóm dopuštěna … [170v]
Statek sirotčí nemá na lichvu dán býti … [171r]
Ženy také mohú žalovati na poručníky … [171r]
Poručníci mají počet činiti z statku neb zbožie dědicuov … [171v]
Zprávce mají býti světští a ne duchovní … [171v]
Poručníci radějí mají býti činěni otcovi krevní než mateřini přietelé … [172r]
O zprávciech sirotčích vuobec … [172r]
O poručníciech, jelikož k hostem, kdy hosté žalují z dluhu na domácie … [172v]
Poručník neb šafář netoliko v … [172v]
Komuž ženu uvedú, ten nemuož skrze poručníka žaloby vésti … [173r]
O škodách vuobec, z kterých vedlé práva muož žaloba býti … [173r]
V které příhodě škoda placena bývá … [173v]
O šacování škod dědičných … [174v]
O žalobě ze škod dědičných … [175v]
O škodách zvláště slíbených … [176r]
Některé škody mají býti placeny, ač jich člověk platiti neslíbí … [176v]
O škodách z netbanlivosti přišlých … [176v]
Opět o škodách … [177r]
O škodách skrze oheň vzatých … [177v]
O škodách jatého neprávě … [178r]
O škodách příhodných při šrotování pitie … [178r]
O dlužníciech capitola prvnie … [178v]
O dluziech muže a ženy … [178v]
O placení dluhu před časem … [179r]
O obdržení dluhóv, k nimž se dlužník diel zná a diel otpierá … [179r]
O témž … [179r]
Dlužník prvé li hostem či domácím dluh má platiti … [179v]
O dluziech jelikožto ku počtu mezi hostmi a domácími … [179v]
Svědectvie dlužníka svému věřiteli jest podezřelé, jelikož k starosti dluhu … [180v]
Starší dluh prve právo obdrží … [181r]
O pochybení, který dluh byl by starší … [181r]
Rychtáři má býti oznámeno, kterak jsú dluhové zašli … [181r]
O dluziech lozuňku a steury … [181v]
O dluhu mzdy služebnické … [181v]
O propitých dluziech … [181v]
Mohú li staveni býti hosté a lidé z jiného soudu pro dluhy zaplacené … [182r]
Dluhové královští a obecní jiným dluhóm mají býti předloženi … [182v]
Dluhové li prve mají placeni býti či věno slíbené … [182v]
O vazbě dlužníka … [183r]
Obyčej chovánie vězně dlužníka … [183r]
O dluziech příhoda za rukojemstvie … [183v]
O dluziech desátkových … [184r]
O složené a k schování dané věci … [184v]
O složené věci v truhle neb jináč zamčených u druhého … [185v]
Příhody o složené věci … [186v]
O ztracení složené věci … [186v]
Capitula O věnném právu … [187v]
O věnu, kdy se koná … [187v]
Někdy žena nebývá věna zbavena … [188r]
Věno nepřestává proto, že žena umrlé dietě porodí neb nedochuodče … [188r]
Věno kdy má placeno býti … [188v]
Žena s mužem rozvedená právem nemóž věna ztratiti skrze to … [188v]
Věno muož býti v mohovitých věcech … [188v]
Žena pro věno nenieť paní statku … [189r]
Věnné sbožie po muži prvé má prodáváno býti nežli ženské … [189r]
Věnem prvé žena má ujištěna býti nežli muž … [189r]
Věno dědičné ženě dané muož z potřebnosti zastaveno býti do času … [189v]
Věnu se nětco nedostává vedlé práva … [189v]
Bude li dědictvie zastaveno u věně … [189v]
Věno dědičné ženě dané dlužníkuom nemóž býti zastaveno, leč ona svolí … [190r]
Věno druhdy prostě na dědičstvích bývá dáno a druhdy i … [190v]
Věno spadá na dědice druhdy … [191r]
Kdy žena má přijieti věno, ale ne diel dědičný … [191v]
Věno někdy muož býti dáno neb poručeno od ženy jiným nežli muži … [191v]
Které věno žena muož obdržeti … [192r]
Které věno muž obdržeti muože … [192v]
Věno má placeno býti ženě toliko … [193v]
Věno nemuož býti slíbeno ke lsti věřiteluov … [194r]
Věna slíbenie má býti věrné a nelstivé … [194r]
Dědicové také zavázáni jsú věno platiti … [194r]
O staveních a vysazení znovu nebo štěpenie vuobec … [195r]
O plotiech a ohradách … [195r]
O komíniech … [195v]
O kamniech, krmnícech, prevétiech … [195v]
O štěpiech … [195v]
Zápovied stavenie má býti v ten … [196r]
O založení nové vsi a právu … [196r]
Stavenie znovu proti rozkázaní rychtáře a přísežných nemá stavěno býti … [196r]
O stavení sráčuov, kuchyní a věcí k těm podobných … [196v]
O staveních jelikožto navýš, na hluboko a opravení stěn … [197r]
O témž … [197r]
Stěnu prostřed stavenie neb dvo … [197v]
Jestliže po vypálení neb zpuštění … [198r]
O vyměřováni měštišť krajních a potvrzení pokoje … [198r]
O staveních jelikožto ke škodě … [198v]
O voknách k súsedu … [198v]
O pokutě vraždy … [198v]
Kapitula o pokutách … [198v]
O milostech … [198v]
Znamenaj, … [199r]
O rozdielu pokut, že jsú rozličné … [199r]
Pokuta vraždy … [199r]
Ktož druhému jakžkolivěk … [199r]
Pokuta buď placena z vlastnieho sbožie … [199v]
O pokutách školních mistróv … [200r]
Ktož přísežné štrafuje neb rychtáře … [200r]
O pokutách, ač kto chtěl druha uraziti, by pak neurazil … [200v]
O pokutách, ač se přísežní štrafují vespolek a lají sobě. … [200v]
O prvosti pokut a jich slibuov … [200v]
O pokutách řečí před přísežnými promluvených … [201r]
O pokutách přisáhajících … [201r]
O pokutách, ktož by řekl přísežnému „lžeš“ … [201r]
O pokutách soudných … [201r]
O pokutě krádeže … [201v]
O pokutách branie osenie na poli, trávy, hovad mocí neb krádežem vzatých … [202r]
O pokutách loktuov a vah falešných … [202r]
O krádeži snopuov a osenie … [202v]
O pokutách lesuov a prútie kradeného … [202v]
O krádeži trávy na cizích lúkách … [202v]
O sekání dřievie v lese kradmo … [203r]
O proměnění pokut a o rychtářově volení … [203r]
O pokutách pro nedovedenie útoku na duom neb výboje … [203v]
O pokutách pro přestúpenie přikázanie rychtářova … [203v]
O políčkovaní a v zuby bitie … [204r]
O pokutě rvanie, bitie … [204r]
O rvaní, nohama tlačení, kyjem bitie … [204r]
O ztracení práva každého psance … [204v]
O obnažení meče před přísežnými … [204v]
O pokoje rušení řečí … [204v]
O pokutách manželských … [205r]
O pokutě modřin … [205r]
O ušlechtilých údech … [205r]
Ktož se samého ochromí chtě … [205r]
O pokutách psancóv pro vraždu … [205v]
O pokutě ortel štrafujícieho … [205v]
O pokutě střelby, ktož by s napatým … [205v]
O pokutách psancóv pro rány … [205v]
Pokuta pro vytrženie meče v trhový den … [205v]
O pokutách kramářských vah … [206r]
O pokutě falešného svědectvie a rúhanie … [206r]
O pokutě falešné miery … [206v]
O prodlení placenie pokuty … [206v]
Pokuta kramářóv … [206v]
O pokutě pro úklad z vraždy … [206v]
Pokuty nejsú větčie při podkomořím … [207r]
Pokuta pro ránu … [207r]
O pokutě pro malú vinu … [207r]
O pokutě, ktož slovem v soudu pochybí … [207r]
O pokutě královské … [207v]
Nájemník nemóž prodati dědictvie … [208r]
O kupování koní … [208r]
O zavržení domu kúpeného … [208r]
O zvěstování příjezdu podkomořieho … [208r]
Kapitola o kupování a prodávaní … [208r]
O škodě při věci kúpené … [209r]
Kteréž věci při domu prodaném mají zuostati … [209r]
Při kupování a prodávaní mlčelivost škodí … [209r]
O stezkách k vodě … [209v]
O prodání základóv dlužníkuom vzatých … [209v]
O přinucení prodaje prodajných věcí … [210r]
Stane li se škoda purkrechtu, čie ta bude … [210r]
Kapitola o purkrechtiech a o jich smlúvách … [210r]
O rozdielu mezi purkrechtem a prodajem … [210v]
O rozdielu práva purkrechtnieho kúpeného … [210v]
O rozdielu mezi purkrechtem a nájmem … [210v]
Kapitola o rukojemství zproštěnie … [211r]
Kapitola o svátečních dnech a o jich skutciech … [211r]
O rukojemství pro vraždu … [211v]
O zproštění mrtvého rukojmie … [211v]
Nemá li kto rukojmí … [212r]
O moci rukojemstvie jelikožto k zemanóm … [212r]
O rozličnosti rukojmí … [212r]
Rukojemstvie rodičóv jde na dědice … [212r]
O žalobě z rukojemstvie … [212v]
O rukojemství obručenie neb ujištěnie … [212v]
O zámluvě rukojemstvie … [212v]
O těch, ktož od soudu utekú a protivie se soudu … [213r]
Dá li věřitel rok dlužníku bez vědomie a bez povolenie rukojmie … [213r]
Dvój jest krádež … [213v]
Kapitola o zlodějstvích a lúpežiech … [213v]
O krádeži kúpené věci čie škoda bude … [214r]
O zlodějském přechovávaní … [214r]
O rozdielu krádeže … [214v]
O žalobě z zlodějstva … [214v]
O lapení zloděje z podezřenie … [214v]
O svědectví ženském pro krádež … [215r]
O krádeži kuřat, káčat, slepic, a zlé uctěnie … [215r]
Muož li člověk hledati ztracené věci u súseda bez opovědi … [215v]
O žalobě z krádeže od pána na čeledína … [215v]
Žaluje li kto na druhého z zlodějstva … [215v]
O krádeži a lúpeži lidí odsúzených … [215v]
O narčení psance z zlodějstva … [216r]
O narčení zloděje bezuchého / cajchovaného /bezrukého … [216r]
O zloději práva ztraceném … [216v]
O vedení zloděje k soudu … [216v]
O přísaze zloděje … [216v]
O zamlčení krádeže, že jest škodné … [217r]
O krádeži kola voznieho … [217r]
O žalobě na čeledína z krádeže … [217r]
O krádeži dietěte let nedošlého … [217v]
O krádeži omluvném … [217v]
O rúchu z kradené vlny udělaném … [217v]
O krádežích holomúdcóv … [218r]
Ktož jest podvakrát z krádeže obžalován, nemóž svědčiti … [218r]
O ztracení meče … [218r]
O milostech, kteréž mají činiti … [218v]
Kapitula prvnie o řádu přátelstva neb příbuznosti a o stupniech přirozenie vstupujících a sstupujících, jenž obecně slovú kolena neb poslušnostpostupnost … [219r]
O řádu a nápadu přirozených přátel tyto jsú řeholy nebo zprávy … [219v]
O nápadu syna odděleného … [220r]
Obecnie a zvláštnie zprávy o nápadiech … [220v]
O nápadu dětí zlého a dobrého luože … [221r]
O nápadu sstupujících řeholí … [221r]
Nápad vnúčat … [221r]
O nápadu pobočních zpráva neb řeholy … [221v]
O nápadu pobočních přátel … [222r]
Z toho ze všeho toto jest vybráno … [222r]
Kapitola prvnie o obdržení dědictvie a nároku … [224r]
Odevzdá li opilec v noci dědictvie … [224r]
O odevzdání dědictvie … [224r]
O prodaje dědictvie jelikožto k mnohým … [224v]
O vládnutí dědictvím a zpravování … [225r]
Den a rok co znamenává … [225v]
Ktož sbožie mocí neb násilím drží, kdy má odehnán neb zbaven toho býti … [226r]
O početí vladařstvie dědictvie … [226v]
O osvědčování k dědictví … [226v]
Dvoje jest osvědčovánie na památné … [227r]
O vládnutí dědictvím jelikožto k městištiem … [227r]
O témž jelikož k lozunkóm … [227v]
O odevzdání a zaplacení dědictvie … [227v]
O narčení dědictvie … [227v]
O odevzdání a narčení dědictvie … [227v]
O zastavení dědictvie … [228r]
Prodá li dlužník zastavené dědictvie … [228r]
O zástavě dědictvie mnohým … [228r]
O prodání zástavného dědičstvie … [228v]
O zástavě dědictvie rukojmiem … [228v]
O oderčení neb uvedení v dlužníkovo dědičstvie a za hřebík dání třiesky vyřezané … [229r]
O zmocnění neb dojití dědictvie … [229v]
O dědičném nápadu … [229v]
O vládnutí a zmocnění dědictvie … [229v]
Čtver jest stav dětí zplozených … [230r]
O dětech rozvedených manželóv … [230v]
O dědičném nápadu bratří … [230v]
O dědictví dvěma dceroma poručeném … [231r]
Opět ač by žena majíc statek vlastní pojala také muže statek vlastní … [231r]
O poručenství dědictvie … [231r]
O rozdělení dědictvie … [231v]
O rozdielu dědictvie … [231v]
O penězech dědičného kúpenie … [231v]
Opět zemrú li rodičové … [231v]
O rozdielu mateře od dětí, komu dědictvie má ostati … [231v]
O dědičném dielu nedochuodčat … [232r]
O dědičném dielu duchovních lidí … [232v]
O rozdielu dědictvie dětí oddělených … [232v]
Dědicové mají li dluhy platiti, v kteréž jsú se rodičové jich zdlužili … [232v]
O oženění syna nedielného … [232v]
O zprávě dědičstvie … [233r]
O volení dědicuov … [233r]
O stvrzení dědictvie kúpeného … [233r]
O dědicech, jenž nešosují, mají li nápad … [233r]
O dvojiem rozdielu dědičstvie, když pán káže prodati … [233v]
O výmluvě z vraždy … [234r]
O vražedlníku žalobci … [234r]
Kto chce svú nevinu pro vraždu dokázati, … [234r]
Kapituly o vraždlníciech, kto móž rukojmí býti za vražedlníka … [234r]
O vražedlníku uteklém … [234v]
O vraždě při odboji … [234v]
O přísaze pro vraždu … [234v]
O vraždě hostě utiekajicieho … [235r]
O vraždě domnělé … [235r]
O žalobě z vraždy … [235r]
O vraždě jelikožto ku pokoře … [235v]
O vraždě střelbú učiněné beze lsti … [235v]
O nájemné vraždě … [235v]
O vražedlníku pro vraždu zapsaném … [236r]
Dosti učiněnie za vraždu … [236r]
O rukojemství pro vraždu … [236r]
O pochybné žalobě pro vraždu … [236v]
O přísaze a rukojemství pro vraždu … [237r]
O žalobě z příčiny vraždy … [237r]
O brani v rukú při vraždě přistižené … [237r]
O zapsání pro vraždu … [237v]
O vraždě v bitvě a o pobiezení ku bitvě … [237v]
Kapitula prvnie o pohróžce z žhářstvie … [238r]
O znamenité pohróžce žhářstvie … [238v]
Bude li kto popálen a zhase, po provolání žháři svému tajnému dosti neučinie, opět zapálen bude … [239r]
Raní li kto nepřietele svého učině žhářstvie … [239r]
O zaplacení z netbanlivosti přišlém … [239v]
O zaplacení popáleného … [239v]
O rukojemství pro pohruožku žhářstvie … [239v]
O žháři utiekajíciem … [240r]
O žalobě pohořalých mnohých na jednoho o žhářstvie … [240r]
O žháři a znamení naň zavázaných … [240r]
Pán vsi nemóž zvláště žalovati o žhářství … [240r]
V času zapálenie učiní li kto krádež, … [240v]
O vězniech pro žhářstvie … [240v]
Pakli kto ty časy druhého ranil by, … [240v]
Ale o dluzech jinak jest, … [241r]
Kapitula prvnie o přípovědech aneb o zapověděných věcech … [241r]
O ostřiehaní zapověděných věcí … [241r]
Které věci nemohú zapověděny býti … [241v]
O zápovědi hostinských věcí … [241v]
O zápovědi věcí umrlého člověka … [242r]
O přípovědi krádeže … [242r]
Kapituly o útoku neb o kvaltu na duom a o výboji … [242r]
O útoku na duom mezi přáteli … [242v]
O útoku a mordu spolu … [243r]
O útoku na duom mnohých a mordu … [243r]
O svědciech z kvaltu na duom … [244r]
O útoku na duom, když jeden druhému do domu uteče … [244r]
O volení úředníkuov přísežných a o jich stavu … [245r]
O každém ranění a úrazu … [245r]
Když jeden druhému mocí kvalt činí … [245r]
Co příslušie k úřadu konšelskému jelikož k nálezuom … [246r]
O zlehčování pří skrze konšely … [246r]
O kvapných nalézaních orteluov … [246v]
Kto má voliti služebníky obecnie … [246v]
O rychtáři a o súdciech … [246v]
Konšelé nesedajte sami na soudě v těžkých přech … [246v]
O soudu lidí duchovních … [247r]
Má li rychtář penieze vězni pobrati … [247v]
O nájemníciech … [247v]
O rychtáři jelikožto k vězňóm … [248v]
O přísedících s rychtářem … [248v]
Rychtář muož stranám cíl prodliti … [249r]
Rychtář zbaven bývá druhdy pokuty … [249r]
O rychtáři, kterak se má k stranám jmieti … [249r]
Rychtář druhdy vzaté věci má navrátiti a druhdy sraziti v pokutách … [249v]
Konšel vstán z lavic pro zlé domněnie … [249v]
Rychtář prvnější čím vinovat jest potomniemu … [249v]
Rychtář a přísežní mají slyšeti slova stran v soudu … [249v]
O fentování rychtářském … [249v]
O těch, jenž se protivie čeledi rychtářově … [250r]
O rychtáři a o dědičné rychtě … [250v]
Rychtář jediný v městě má býti … [250v]
O netbanlivém rychtáři … [251r]
O lozunku rychtářském … [251r]
O přísaze rychtářově … [251r]
Kterak se má rychtář jmieti, když proti němu žaloby jsú se staly … [251r]
O štrafování rychtáře a přísežných … [252r]
O smlúvě učiněné lstivě proti rychtáři … [252r]
O zavitém soudu od rychtáře uloženém … [252v]
Jedna pře nemá býti rozdělena na několikero v soudiech … [252v]
O urukování v soudu … [253r]
Která slova neškodie propověděná v soudu … [253r]
O opuštění řádu soudného … [253v]
O zapsání v soudu … [253v]
O soudné moci … [254r]
O štrafování ortele před soudem … [254r]
O volení rychtáře … [254r]
Capitula o konšelech a o jich radách … [254r]
O nových konšelech a o jich úřadech … [254v]
O svědectví přísežných proti sobě … [256r]
O přísaze přísežného … [256r]
O přísežných a o jich svědectvích … [256r]
O svědectví přísežných na smrti … [256v]
Nepřísežný nemóž svědčiti miesto přísežného … [256v]
Přísežného li svědectvie má slyšáno býti, či několika nepřísežných … [257r]
O dluh … [257r]
O dluziech přísežných … [257v]
O svědectví jednoho přísežného … [257v]
O svědectví přísežných do jiného soudu o dluhy i o jiné věci … [257v]
O provinnění přísežných … [258r]
Konšelé v noci mají se sjíti pro potřebu … [258r]
Druhdy menší počet přísežných dostatečen jest k rozsúzení pří … [258r]
O volení nových konšel od starých … [258r]
A jestliže by se dvě čésti … [258v]
O sazení a volení konšel a rychtáře … [258v]
O zlém uctění přísežného neb zhanění … [259r]
Přísežný nemóž sobě svědčiti … [259r]
Ač by který z přísežných k soudu státi nechtěl z kterékoli příčiny, svú … [259v]
Žádný konšel tázán jsa … [259v]
O zhostu člověka odcházejícieho … [259v]
Kapitola o židech, muož li žid slúti dobrý v žalobě … [260r]
O židech jelikožto k přemožení … [260v]
Křesťan jsa od žida obžalován, … [261r]
O lichvách, kdy jistinu předcházejí, a kdy nic, a vezme li žid lichvu i jistinu, má li základ vrátiti bez otporu … [261r]
Druhý kus jest tento: … [261v]
Diel židu zaplacený na jistině li či na lichvě má sjíti … [262v]
O chóvách židovských křesťankách … [262v]
O žalobě žida jednoho na druhého … [264r]
O zpuosobu přísahy židovské … [264r]
O židech a o základiech … [264r]
Bude li žid lapen s ženú křesťankú … [264v]
O lichvách a lichevníciech … [264v]
Ktož praví, že lichva hřiech nenie … [265r]
O zpuosobu přísah vuobec … [265v]
Kapituly o přísahách … [265v]
O přísaze pro vraždu … [266r]
O přísaze na kříži … [266r]
O přísaze pro lúpež … [266v]
Přisáhaje zdvihl li by kto levú ruku … [266v]
O přísaze šeplavého, zajiekavého, bebtavého … [266v]
O času ku přísaze složeném … [266v]
O bezrukých … [267r]
O přísaze lidí urozených a žákovstva … [267r]
O přísaze jedniem prstem učiněné … [267v]
O přísaze pro zastaralú a dávní vraždu … [267v]
O přísaze cizozemcóv … [267v]
Kterak zpuosob přísahy má předložen býti … [268r]
O duovodu přísahy … [268r]
Přisáhá li kto celú rukú … [268r]
O přísaze na kříži … [268v]
O přísaze příhodné … [268v]
O přísahách … [268v]
O přísaze přísežného, kdy má a kdy nemá přisáhati … [269r]
O zbavení přísahy … [269r]
O přísaze ženské … [269r]
O přísaze ženské pro dluhy … [269r]
O přísaze na zloděje neb lúpežníka … [269v]
O přísahách pro rány a neřády … [269v]
Přísežný když přisáhá, mohú jemu otázky činěny býti … [270r]
Kterak přísežný má přisáhati … [270r]
O učení přísahy, kolikrát má býti … [270r]
Zpuosob přísahy za sluhu, za ženu a za jiného kromě sebe … [270r]
Kapitula o listech, kdy mohú býti odepřieni a kdy pečet městská má přikládána býti … [270v]
O přísaze podezřelého lúpeže a krádeže … [270v]
O listech posielacích … [270v]
O listech zapsání … [271r]
Kapituly o kostkářích … [271r]
Zápověd hry kostečnie … [271v]
O hře dětí a náchlebníkóv … [271v]
Ktož hráče počítá … [271v]
O kostkách falešných … [271v]
O hře služebníkuov a přátel, a o náchlebníciech … [272r]
O vypověděnciech a o jich pokutách … [272r]
Muož li muž miesto ženy žalovati a odpoviedati … [272v]
Žena však vdova, … [272v]
Ale žena, jsúc miesto žalobníka … [272v]
Kapitula o ženách … [272v]
O násilí panen a paní … [273r]
Má li žena moc prodávati své okrasy a súditi se o ně … [273r]
Zastihne li kto koho u své ženy … [273v]
O ženách uvedených neb ulúzených … [273v]
Ktož ujde od ženy a pojme jinú … [274r]
Ktož by komu dceru jeho uvedl … [274r]
Kto se zná, že násilé učinil … [274r]
Ktož koho svleče s ženkú jej najda … [274v]
O nevěstkách … [274v]
O ženách a o zabití jich dětí od někoho … [274v]
O ženském dědičném dielu … [275r]
Muož li žena vládnúti statkem … [275r]
O ženských dluziech … [275r]
Ženy však vdovy vládnutím … [275r]
Ženy nemají ubrmaniti … [275r]
Teta sirotčie, jenž jiného žádného přietele … [275r]
O poručenství vdovy … [275v]
O poručenství ženy manželky … [275v]
O ženě břichaté lapené pro zlý skutek … [275v]
O ulúzení manželky … [276r]
Ktož svú ženu zabie bez příčiny … [276r]
O uvedení panen, vdov a žen … [276r]
O ženské chytrosti příslibu manželském … [276r]
O prodlévaní vdánie sirotčieho … [276v]
O podávení ženském … [276v]
Ktož se chlubí pannú neb ženú neb vdovú … [276v]
O ženě uražené, raněné a zle uctěné … [276v]
Ustanovenie, ješto mohú i nemohú držána býti pro obecnie užitečné … [277r]
O vdovách náchlebniciech … [277v]
O zdávaní tajném … [277v]
Obnovenie již řečených věcí a o ulúzení ženském … [278r]
O zapsání vražedlníka a lúpežníka … [278v]
Kapituly o mordiech a přispojení muk jich a o pokutách … [278v]
Muka mordéře … [278v]
Ktož druha zabie maje záštie s ním, neslove mordéř neb vrah … [279r]
O vraždě učiněné krom obydlé lidského … [279r]
Pakli by obžalovaný utekl … [279v]
Kapitula o úřednícech městských … [279v]
O zástavách … [279v]
Urazí li hovado jedno druhé … [280r]
Kapitula o úřadu pastýře … [280r]
Kapituly o pokoji … [280v]
Bylo li by hovado kam posláno … [280v]
Pakli ho pójčil druhému … [280v]
O pokoji stranám uloženém vuobec … [280v]
O pokoje rušení před přísežnými … [281r]
Ktož druhého s mečem honě, kord by … [281r]
Když hospodáři jest mír uložen, tehda i čeled má mír zachovati … [281r]
O rvaní, bití, tlačení v času uloženého pokoje … [281r]
Ktož ruší slovy pokoj … [281v]
Ktož pokoj přeruší a zapří … [281v]
O přerušení pokoje řečí neb skutky … [281v]
Kapitula o pomstách a mukách pro zaviněnie vuobec … [282r]
Ktož pokoj ruší ranami v trhový den … [282r]
Dědic neponese nepravosti otce … [282v]
Pomsta z úmyslu zabíjejícieho … [283r]
Jedná li žena smrt muže svého … [283r]
Zabie li žena syna neb dceru svú ru … [283r]
O pomstě muže, zaviní li proti ženě … [283r]
Kapituly o základiech … [283v]
O pomstě zápovědi města … [283v]
V kterých příčinách základ tajně … [283v]
O základiech na druhém miestě vzatých … [284r]
Tyto věci v základě nemají brány býti pro dluhy … [284r]
O základu přísahú obdrženém … [284v]
O základu obdrženie od hostě … [284v]
O obdržení základu od mnohých … [284v]
Kostelních věcí v základě nebeř … [284v]
Dokud základ má ležeti a kolikrát má před soudem oznámen býti … [284v]
O základuov dání … [285r]
O zastavení základu do určeného času … [285r]
O základiech … [285v]
O vykládaní rozumu listóv královských … [286r]
Kapituly o listech obdařených od knížat i o jiných listech … [286r]
O škodném opravování hamfeštu … [286v]
O hamfeštiech … [286v]
O svědectví psaném a živém … [287r]
O hamfeštiech královských milostivě daných … [287r]
O hamfeštu na starém pargamenu psaném … [287r]
O hamfeštu nevráceném pro dluhy … [287v]
O obnovení starých listuov … [287v]
O hamfeštiech dva články v sobě zavierajících … [288r]
O přikládaní pečeti k listuom … [288r]
O rozdielu hamfeštóv … [288r]
Hamfešt ztracen bývá mnohými obyčeji … [288v]
O hamfeštiech děravých, které diery škodie a které nic … [289r]
O shlazení písma s hamfeštu … [289r]
Svědkové v hamfeštu mají prošeni býti … [289r]
O listechslibiech zprávy … [289v]
Kapitula o slibech a zaslibujících … [289v]
O slibiech osobních mezi stranami … [289v]
Kapitula o pečetech … [289v]
O lstivém slibu a škody vzetie … [290r]
O slibu let nedošlého … [290r]
O slibu dobrovolně učiněném … [290r]
O hodině zapsánie … [290v]
Kapitula o zapsáních a psanciech vuobec … [290v]
O psanciech, zvláště všady li jsú psanci, když sú zapsáni v jednom městě … [291r]
O zapsaném pro vraždu rozličně … [291v]
O obranciech psancuov a o těch, jenž je přijímají … [291v]
O zapsaném pro rušenie pokoje … [291v]
O rychtářovu užitku … [292r]
O psanciech, na koho jich braň slušie … [292r]
O pokutách psancóv … [292r]
O utečení psance … [292r]
O psanci ortel … [292v]
O žalobách v zvláštnosti … [292v]
O žalobách pro dluh … [292v]
O psanci jedné vsi … [292v]
Kapituly o žalobách vuobec … [292v]
O rozmnožení žalob … [293r]
O žalobě přísežných … [293r]
Kterak žaloby mohú odvolány býti … [293r]
O žalobě hostí cizozemcóv a kdy se jim má spravedlivé státi … [293v]
Kapituly o zavázaných a o oderčených práva neb o odepřených vuobec … [293v]
O žalobě hostí … [293v]
O odepření svědkuov … [294r]
O obyčeji a řádu vynášenie nálezóv … [294v]
Kapituly o výnosiech a nálezu panském a ortelech … [294v]
O obyčeji spisovánie orteluov … [294v]
Dluh nemóž rejistry doveden býti … [294v]
O vznášení ortelóv … [295r]
O odvolání ortele neb výnosu spravedlivého … [295r]
Kapituly o služebnostech městských … [295v]
Práva služebnosti mnohými obyčeji bývají potracena … [297r]
Kapituly o clu, ktož v jarmark sbožie veze skrze město a neprodává jeho, má clo s něho dáti … [297r]
O voknách neb světlostech … [297r]
Ktož clo projede … [297v]
O clu řečeném alfarch, t. … [297v]
O celných nespravedlivých … [297v]
Kapituly o poručenstvích vuobec a kterak se řédie … [298r]
Kto nemohú kšaftovati … [298v]
Člověk muož i ciziemu poručiti … [299v]
Kterými obyčeji kšaft ruší se … [299v]
O poručení svých i cizích věcí … [300r]
O poručenství na zádušie … [301r]
O těch, ktož bez kšaftu umierají … [301r]
O rušení kšaftu po smrti … [301v]
O kšaftiech a o poručníciech … [302r]
Bude li jedno dědictvie dvěma poručeno … [302r]
O poručenství jelikožto ku počtu sbožie odumrlého … [302r]
O odvolání kšaftu a překážce … [302v]
Kšaftové mohú se dieti skrze poručníka … [302v]
O kšaftiech na zádušie učiněných … [302v]
O vyvolení poručené věci … [302v]
Kterak poslednější kšaft zamietá prvnější … [303r]
Dokud kšaft stojí a kdy pomíjie … [303v]
O kšaftiech vlastní rukú porúčejícieho sepsaných … [303v]
Kterakým řádem poručníci mají kšaft plniti neb konati … [303v]
Poručníci neb kšaftovní šafáři mohú se uvázati v sbožie poručené bez súdcí … [304r]
Mužie dcer mohú se uvázati v zbožie těm dcerám poručené … [304r]
Umře li který svědek kšaftovní … [304r]
O poručenství sbožie příbuzným … [304v]
O moci kšaftóv a že poslední předcházie první … [304v]
O poručenství blázna a prchlého … [304v]
Umře li host bez kšaftu … [304v]
O pohřebu hostinském … [305r]
O kšaftiech učiněných toliko po znameních bez řeči … [305r]
O kšaftu jelikožto k těm, jenž se ještě nenarodili … [305r]
O kšaftiech s výmienkami … [305v]
Mohú li kněžie vysvědčovati kšafty sobě učiněné … [305v]
Mohú li věřitelé zapověděti poručené věci … [306r]
O kšaftu muže s povolením ženy … [306r]
O těch, jenž bez kšaftu zemrú … [306v]
Ktož bez kšaftu umierají … [306v]
O poručenství na smrti … [307r]
O kšaftu manželky … [307r]
Každý člověk móž své věci poručiti komuž chce … [307v]
Kapituly o svědciech, kto nemohú svědčiti, a o povahách při svědciech … [307v]
O svědectví otce synu a zase … [308r]
Kto nemohú býti svědkové … [308v]
Žádný nemóž sobě svědčiti … [309r]
Svědek má znám býti soudci … [309r]
Muož li zlopověstný svědčiti … [309v]
Muož li vražedlník svědčiti neb jiný hřiešník … [309v]
Muož li let nedošlý svědčiti … [309v]
Svědkové druhdy přijati bývají před odpovědí k žalobě … [310r]
O jednostajném počtu svědkuov … [310r]
Svědkové přisáhnú, že nejsú najatí k svědomí, ač toho strana žádá … [310v]
K svědkóm k soudu přijíti nemohú … [310v]
Svědkové nemají odehnáni býti pro lest odporné strany … [311r]
Obžalovaný z prohřešenie nemóž svědkem býti, dokudž se neočistí … [311r]
Ktož svědky v které při zamietá, také nemóž v též při svědkuov vésti … [311r]
O zavržení svědkóv pro prohřešenie … [311r]
O svědectví bratří v při hlavnie … [311v]
Mohú li přísežní svědčiti listem krom svého práva o zlé pověsti … [311v]
Ktož jest podvakrát obžalován z krádeže, nemóž svědčiti, by se pak vyvedl … [312r]
O nejistém svědectví přísežných … [312r]
O svědectví přísežných o to, což sami vidie neb slyšie od svých spolupřísežných … [312r]
O svědectví přísežných, že viec má váženo býti, nežli nepřísežných svědkóv … [312v]
O počtu přísežných při svědčení … [312v]
Svědečstvie přísežných muož býti popraveno k napomanutí strany, kteréž vyznávají … [312v]
Svědectvie přísežných jest mocné neb možné do jiných měst a kde nic … [312v]
O řečňování a svědectví přísežného … [313r]
Které svědectvie přísežných odehnáno bývá svědectvím jiných přísežných … [313r]
Svědkové přísežní a konšelé nebuďte jmenováni … [313r]
O svědectví přísežných ze vsi … [313r]
Přísežní mohú rozdielně a tajně svědky přeslyšeti … [313v]
Všichni li svědkové mají přisáhati … [314r]
O svědciech miesto přísežných naplňujících … [314r]
V každé li při svědkové mají jmenováni býti pravými jmény … [314v]
Svědkové miesto přísežných naplňujíce v svém seznávaní nepadají … [314v]
Má li rozmyšlenie straně dáno býti k jmenování svědkóv … [314v]
Z bláznivého jmenování svědkóv žalobník a obžalovaný odsúzeni bývají … [315r]
O svědcích jmenovaných, kteříž umierají dřieve, než je vystavie k soudu … [315r]
Móž li tovaryš svědčiti tovaryši … [315v]
Móž li kat a biřic býti svědkem … [316r]
Móž li řečník býti svědkem … [316r]
O svědciech nezjevně svědčících … [316r]
Svědectvie skutečné překládá se svědectví mluvenému … [316v]
O podezření svědkuov … [317r]
Otec nemóž svědčiti synu svému … [317r]
O podezření konšel svědky rozdělujících ruozno … [317r]
O přinucení svědkóv k svědčení … [317v]
Výstraha o svědciech … [317v]
O zavržení svědkuov vuobec … [317v]
O svědectví zetóv proti testi … [317v]
Odvoláta li se obě straně na jednostajné svědomie … [317v]
Proti svědkóm zavrženým bývá odepřieno osobám neb řeči jich … [318r]
Kterak svědky zamietají … [318r]
Svědomie delšieho času jest mocnějšie … [318v]
Zavrženie svědkóv druhdy přísahú má býti potvrzeno … [318v]
Po vyznání nemóž otpor býti svědkóm … [318v]
O výmience neb zavržení svědkuov … [318v]
O výmience neb otporu proti svědku pro prohřešenie, t. zapsánie … [318v]
Svědkové ne od rychtáře, ale od strany mají zavrženi býti … [319r]
Svědkóm z hodné příčiny má prodlenie dáno býti … [319r]
O svědciech jelikož k času a miestu … [319r]
O svědciech pro uvedení ženy a statku … [319v]
O svědectví súkopóv … [319v]
O svědectví vražd a ran, … [319v]
Menší počet svědkóv nebývá vždy zapuzen od většieho … [320r]
Kteří svědkové slovú nepřietelé a kdy mají od svědectvie zapuzeni býti … [320r]
Svědkové druhdy předloženi bývají hamfeštóm … [320v]
Koliko svědkóv dosti jest k duovodu dostatečnému v přiech … [321r]
Mají li svědkové svědkóm býti předloženi, obojie strany svědkové buďte slyšáni … [321r]
Žádný mužem cizím na žádného … [321v]
O svědectví obecních lidí … [321v]
O svědectví písaře městského … [321v]
Ne každý bývá k svědectví dopuštěn, ktož jest jmenován pravým jménem … [321v]
O pomstě falešného svědka … [322r]
Kapitula o mučeních … [322r]
O svědciech nájemných … [322r]
Kapitula o ranách a raněných a času žalob a o chromotě … [323v]
O ranění a ochromení … [324r]
O ranách ohavných … [324r]
O žalobě z ran … [324r]
Obžalovaný z ran a utětí údóv móž li neviny své dovésti skrze přísežného … [324r]
O raněných a neřádiech na svatých miestech učiněných … [324v]
Raněný chodě a umieraje nebývá pokutován jako zabitý … [324v]
O rádciech ran vuobec a ktož jsú přičina toho … [324v]
O krve prolití a o zabitém … [325r]
O právu ušlechtilých údóv … [325r]
Raní li laik svěceného … [325r]
Raní li chudý bohatého … [325v]
Přisáhne li kto proti druhu nebyti a byl by, byl li by od něho obžalován, móž se jemu po druhé právem brániti … [325v]
Bude li kto nalezen, an se v noci túlá … [325v]
O ochromení a má li věřeno býti lékaři při žalobách z ran … [326r]
O tom, že o ranách, vraždách, mordiech, krádežiech a lúpežiech, mieru rušeních, domóv výbojníciech, násilníciech, ludařiech a v jiných přech těžkých pro zlé domněnie bývá druhdy súzeno a ortelováno … [326v]
O zlých domněních … [329r]
Znamenaj, že Kliment papež šestý žákovstvu takto práva oznámil léta páně MhoCCChoLXho a najprvé o životě a o počestnosti kněžstva … [330r]
O obdarování kostelniem, jenž obecně slove frajd … [330v]
O stání k soudu … [331v]
O žákovském obývaní s ženami … [332r]
O kostelníciech … [332v]
O kšaftiech … [332v]
O stavení kostelóv … [332v]
O svatokrádežiech … [333r]
Královská milost neb náměstek jeho nemóž z práva zbaviti přísežných súzení pří … [333r]
O prodání lidí … [333r]
O dětech do zákona vešlých … [333r]
O trojím volení, kteréž bývá podáno zločincóm, když pokuta v práviech psaných nemóž nalezena býti … [333v]
Které pře má podokomořie souditi … [333v]
O dělení pokut mezi přísežnými … [333v]
O nápadu sbožie … [334r]
Ortel o nápadiech … [334v]
Móž li obžalovaný z trojie neb šestery viny jednú odpovědí odbyti … [335v]
Věřitel jest první dědic … [335v]
Zabije li jeden druhého, násilí se bráně neb při odboji … [336v]
Kterak kto má dovoditi zachovánie svého … [336v]
Ktož nepostaví svědka k zavitému roku, potom ho stavěti nemóž … [337r]
Pokud biřic móž lidem spravedlnosti dopomoci z dluhu … [337v]
Tatoť jsú práva váhy … [337v]
O šenku za městskú zdí … [337v]
O putujících … [338r]
O falešných penězích … [338r]
O rúhačiech a lajíciech Bohu a Mariji panně neb svatým jeho … [339r]
O falešných klíčích … [339r]
Ktož přechovává zločince … [339r]
O řemeslníciech … [339r]
Obilé v snopiech nevez žádný do města … [339v]
O kupování a prodaji vlny … [339v]
Práva súkeníkóv vydaná léta páně MCCCXLIXho skrze rychtáře a konšely pro obecnie dobré městské … [339v]
O obilných mierách a o korečném … [340r]
Sladovnická práva … [340r]
Práva rybářská … [340r]

[219v]

O řádu a nápadu přirozených přátel tyto jsú řeholy nebo zprávy

Umře li kto bez dědicóv, t. synuov a dcer nemaje, bratřie a sestry téhož s vstupujícími na najbližšiem stupni nápad mají na rovný diel. Opět na tom řádu jakož na sstupujících nápad má žena jako i muž a oddělený jako neoddělený. Opět ač vstupující jsú na rovném stupni, jako jsú li rodičové, jakožto otec a mátě rovný nápad mají, t. každý z nich o puol dielu; pakli by toliko otec byl neb toliko mátě, každý z nich má veškeren nápad.

Opět strýcuom vždycky příslušie puol dielu, by pak byl nerovný počet, jako u příkladě jestliže s jedné strany toliko děd mateřin a s druhé strany děd a bába otcovi, ač jich jest dvé, avšak tak mnoho vezme děd mateřin, ačkoli sám jest.

Opět s rodiči bývají dopuštěni scházející bez kšaftu bratřie a sestry s strany téhož otce a též mateře a na rovné diely. Ale jiné jest, byl li by bratr jednoživotný s strany mateře toliko neb příbuzný toliko s strany otce, neb takový bude odlúčen od rodičuov, a též rozuměj o sestře.

Opět byli li by synové neb dcery bratruov s obú stranú spojených, budú dopuštěni i s rodiči, jakož by i otcové, když by živu byli, dopuštěni by byli.

Opět byli li by bratřie s strany jedné a děd a bába s svrchnieho řádu, též nápad mají, takže bratří nemají býti předloženi, nebo děd jest na najbližšiem stupni, kdež otce nenie, nebo tenť slove najbližší, kteréhož žádný nepředcházé. Chci však, aby bratr odstrčil

216v–217r 217v–218r 218v 219r 219v 220r 220v 221r–221v 222r–223v

Číslo stránky:

	Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).