Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

pokuty dva funty, avšak pro pobiezenie dlužen jest také tři funty, a tak zaplatí pět funtóv. A to jestliže pokáním hnut jsa svú vinu vyznal by, tehda tak lehkú pokutu daj a daj se na milost. Protož rozuměno má býti, že z pobiezenie k bitvě nepocházie duovod pravý, ale zlé domněnie. A protož

ktož by koli všetečně před přísežnými neb v soudu na člověka zachovalého

žaluje nebo řečí nízkú jej okřikna směl by jeho k sedání pobiediti, jakožto lúpežník a všetečný žaluobce zaplatí pokuty čtyři kopy kromě těch pokut, kteréž jsú pro haněnie uloženy. {o haněnie tolikož lidí pokuta}marginální přípisek mladší rukou Pakli by lúpežník ze cti takový peniez nejměl, tehda za šest neděl vazbú tresktán buď. Pakli jest osoba lehká a nepočestná, tehda k slúpu a prostřed lidí přivázán jsa mrskán buď a z města potom buď vyhnán.

Stavenie pro penieze a žaloba o zbožie {žaloba o peníze kdežkoli muož býti}marginální přípisek mladší rukou

Na kterémžkoli právě člověk obžalovaného nalezl by, na tom právě o penieze móž naň žalovati. Ale o zbožie, což se dědí a jiných věcí nemohovitých týče, o to musí k tomu právu hleděti, kdež to zbožie leží.

Muož li žalobce a obžalovaný svú při jinému poručiti

Znamenaj: Jestliže obžalovaný s povolením žalobce svého při svú přísežnému by poručil, poručenstvie jest stálé a přísežný jménem šafáře k duovodu muož vésti svědky plným právem. Pakli žalobník k tomu poručenství nepovolil, tehda moci nemá a obžalovaný pro svú nepřítomnost, ponidž osobně měl jest přiséci jako i svědkové na kříži, svú při ztratil jest a žalobník svú spravedlnost jest obdržal.

Má li pán služebníku svému otpoviedati před počtem téhož služebníka

z toho, ač co vydá na potřeby pána svého nad svój příjem. V té příhodě pilně má býti znamenáno, když ten služebník uvazoval se v zbožie pána svého, kterýmžto sbožím jménem pána svého kupčil jest, jměl li jest co svého vlastnieho orkafu a jestliže jest měl, {jak služebníku má pán odpoviedati}marginální přípisek mladší rukou tehdy najprv zaplatie, což jest pánu vinovat, potom počteno má býti, co ten služebník obrátil jest na potřeby pána svého, a z toho pán k žalobě služebníka slušně má odpoviedati a ta potřeba panská má rozuměna býti netoliko to, což s jeho volí v jeho potřebách služebník jest utratil, ale také což snad bez vědomie páně služebník na jeho potřebné věci jest naložil, jakožto když by peniez vypójčuje dlužníkóm jeho zaň by zaplatil, anebo stavenie opravil, kteréž by se chtělo bořiti, anebo ač by čeledi potřeby k jiedlu kupoval, anebo dědictvie, anebo kterú jinú koli potřebnú věc ač by kupoval, nebo ty a těm podobné věci zjevně

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).