[povídka o Bruncvíkovi, rukopis Baw]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 1r−15v. Editoři Svobodová, Andrea, Černá, Alena M. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

kterýmž[8v]číslo strany rukopisuto Bruncvík opět práci velikú mějieše. Avšak dobyv meče, i poče se s nimi opět bíti za velikú chvíli tak prudce, až se hrad třesieše. Tu ovšem lev vděčen bieše, nebo je opět hněvem roztrháše a do moře umietáše. A tak druhá[l]druhá] dluha vrata obdrževše, jidechu k třetiem vratóm. Tu uzřechu tepruv strašlivých zvieřat a velikých, jenž sloviechu likforaové. Ta zvieřata takých srstí biechu jako nedvěd, ti rohy jako diáblové mějiechu, a zuby černé jako koňští hnátové biechu u nich. A každé z nich usta převeliká mějieše, že pojednú jeden pohltieše a přes moře plovieše. Těch zvieřat všech zvieřata morská i zemská se jich báchu, s nimižto opět ubohý Bruncvík činiti mějieše. Však bohu se poručiv, i bude se s nimi bíti tak prudce, že zvuk u morských zátokách slyšiechu. Ale pohřiechu, by lva nebylo a boha napřed, bylo by již namále zdravie Bruncvíkova. Tu svú všecku sílu sebrav lev, i poče se s nimi prudce bíti a je rózno trhati, tak že jim bóh pomóž[m]pomož] pomoz, že všecky lev roztrháše. A tak dobyv[9r]číslo strany rukopisuše všech vrat, jidechu do pravého hradu. Tu ovšem krásy mnoho vidiechu, ale žádného člověka na něm nebieše. Střiebra, zlata dosti na něm bieše, ale jiného nic na něm nevidieše. A když přijidechu na jeden palác, uzře Bruncvík pannu převelmi krásnú, hlava jejie a ruce až po pás, a ostatek hadoví dva ocasové u nie biechu. Ta uzřevši Bruncvíka i vece: „Mládenečku milý, tu se div nad divy stal! Pověz, kterak si se sem dostal?“ Bruncvík vece: „Afriko, panno milá, otec tvój Olibrius, ten mě poslal a slíbil mě skrze vrata železná pustiti, jestliže tebe budu moci dobyti.“ Afrika panna vece: „Ó, milý Bruncvíče, nesnadnáť jest to věc, by ty měl sílu tisíce mužóv, jehož toho býti nemóž, ještěť bych raději se kázala s těmi se všemi bíti než s těmi rozličnými potvorami. A protož, milý Bruncvíče, pověz mi, spie li ta zvieřata u předních trojích vrat, že s sem pro mě tak snadně všel?“ Bruncvík vece: „Afriko, panno milá, i ovšem spie a spátiť budú.“ Panna vece: „Kdyžť spie, Bruncvíče milý, beřiž se s hradu

X
ldruhá] dluha
mpomož] pomoz
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).