rytie[114v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceři a prvniemu zajisté zlámali sú hnáty i druhému, jenž bieše s ním ukřižován. J19,33 Ale k Ježíšovi když sú přišli a[432]a] ut lat., et var. uzřeli jej již mrtva, nezlámali sú hnátóv jeho, J19,34 ale jeden z rytieřóv bok jeho kopím otevřel a ihned jest vyšla krev a voda. J19,35 A ten, jenž viděl, svědectvie jest vydal a pravé jest svědectvie jeho. A onť vie, žeť pravé věci praví, abyšte i vy věřili, J19,36 že sú se tyto věci staly, aby se písmo naplnilo: Kostí[433]Kostí] Os lat., Ossa var. v něm nezlámáte. J19,37 A opět jiné písmo die: Uzřieť, v kohoť sú bodli.
J19,38 Potom[434]Potom] + autem lat., nemá var. prosil jest Piláta Josef od Arimatie (protože bieše učedlník Ježíšóv, ale tajný pro strach židovský), aby sňal tělo Ježíšovo. I dopustil jest Pilát. Tehdy přišel jest a sňal tělo Ježíšovo. J19,39 A přijide i Nikodem, který byl najprvé přišel k Ježíšovi v noci, nesa smiešené myrry [b]označení sloupcea aloes, jakožto sto liber. J19,40 Tehdy vzali sú tělo Ježíšovo a obinuli je prostěradly a[435]a] cum lat. drahými mastmi, jakož jest obyčej Židóm pochovávati. J19,41 A bieše na tom miestě, kdež jest ukřižován, zahrada a v zahradě hrob nový, v němžto ještě nižádný nebyl položen. J19,42 Protož tu pro svátek židovský, že blízko bieše hrob, položili sú Ježíše.
Dvadcátá kapitula
J20,1 Prvnieho pak dne[436]Prvnieho … dne] Una lat., Die … prima var. po sobotě Maria Magdalena přišla ráno k hrobu, když ještě tmy byly, i uzřela kámen odvalený od hrobu. J20,2 Tehdy běžala a přišla k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku, kteréhož miloval Ježíš, i řekla jest[437]řekla jest] dicit lat., ait var. jima: „Vzaliť sú pána mého[438]mého] navíc oproti lat., + meum var. z hrobu a neviem[439]neviem] nescimus lat.,nescio var., kdeť sú jej položili.“
J20,3 Tehdy vyšel jest Petr a ten jiný učedlník i šla sta k hrobu. J20,4 A běžela sta dva spolu, a ten jiný učedl[115r]číslo strany rukopisuník
