rytieři a prvniemu zajisté zlámali sú hnáty i druhému, jenž bieše s ním ukřižován. J19,33 Ale k Ježíšovi když sú přišli a uzřeli jej již mrtva, nezlámali sú hnátóv jeho, J19,34 ale jeden z rytieřóv bok jeho kopím otevřel a ihned jest vyšla krev a voda. J19,35 A ten, jenž viděl, svědectvie jest vydal a pravé jest svědectvie jeho. A onť vie, žeť pravé věci praví, abyšte i vy věřili, J19,36 že sú se tyto věci staly, aby se písmo naplnilo: Kostí v něm nezlámáte. J19,37 A opět jiné písmo die: Uzřieť, v kohoť sú bodli.
J19,38 Potom prosil jest Piláta Josef od Arimatie (protože bieše učedlník Ježíšóv, ale tajný pro strach židovský), aby sňal tělo Ježíšovo. I dopustil jest Pilát. Tehdy přišel jest a sňal tělo Ježíšovo. J19,39 A přijide i Nikodem, který byl najprvé přišel k Ježíšovi v noci, nesa smiešené myrry a aloes, jakožto sto liber. J19,40 Tehdy vzali sú tělo Ježíšovo a obinuli je prostěradly a drahými mastmi, jakož jest obyčej Židóm pochovávati. J19,41 A bieše na tom miestě, kdež jest ukřižován, zahrada a v zahradě hrob nový, v němžto ještě nižádný nebyl položen. J19,42 Protož tu pro svátek židovský, že blízko bieše hrob, položili sú Ježíše.
Dvadcátá kapitula
J20,1 Prvnieho pak dne po sobotě Maria Magdalena přišla ráno k hrobu, když ještě tmy byly, i uzřela kámen odvalený od hrobu. J20,2 Tehdy běžala a přišla k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku, kteréhož miloval Ježíš, i řekla jest jima: „Vzaliť sú pána mého z hrobu a neviem, kdeť sú jej položili.“
J20,3 Tehdy vyšel jest Petr a ten jiný učedlník i šla sta k hrobu. J20,4 A běžela sta dva spolu, a ten jiný učedlník
