tázal. Po tomť věříme, že si od boha přišel.“ J16,31 Odpověděl jim Ježíš: „Nynie věříte? J16,32 Aj, přijdeť hodina, a jižť jest přišla, že se rozprchnete jeden každý k svým věcem a mne samého necháte. A nejsemť sám, nebo otec se mnú jest. J16,33 Tyto věci mluvil sem vám, abyšte ve mně pokoj měli. Na světě nátisk mieti budete, ale doúfajtež, neboť sem já přemohl svět.“
XVII.
J17,1 Tyto věci mluvil jest Ježíš, a pozdvih oči k nebi, i vece: „Otče, přišlať jest hodina, oslaviž syna svého, ať by i syn tvój oslavil tě. J17,2 Jakož si dal jemu moc nad každým člověkem, aby všecko, což si dal jemu, dal jim věčný život. J17,3 A totoť jest věčný život, ať by poznali tě, samého boha pravého, a jehož si poslal, Ježíše Krista. J17,4 Jáť sem tě oslavil, dieloť sem dokonal, které si mi dal, abych je činil. J17,5 A nynie, otče, oslav mě u sebe samého oslavením, kteréť sem měl u tebe, prvé nežli jest svět byl.“
J17,6 „Oznámilť sem jméno tvé lidem, které si mi dal z světa. Tvojiť sú byli a mně si je dal. A řeč tvúť jsú zachovali. J17,7 A nynieť sú poznali, že všecky věci, které si mi dal, od tebeť jsú. J17,8 Neb slova, která si mi dal, dal sem jim a oniť jsú přijali a poznali právě, že sem od tebe vyšel, a uvěřili sú, že si ty mě poslal. J17,9 Jáť za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, které si mi dal, neboť tvoji jsú. J17,10 A mé všecky věci tvéť jsú a tvéť jsú mé a oslaven jsem v nich. J17,11 A již nejsem na světě, ale titoť jsú na světě, a já k tobě se beru. Otče svatý, zachovajž je ve jménu tvém, které si mi dal, ať by jedno byli jakožto i my. J17,12 Kdyžť sem s nimi byl, jáť sem je zachovával ve
