Tomáš, jenž slove Didymus, a Natanael, jenž byl od Kany galilejské, a synové Zebedeovi a jiná z učedlníkóv jeho dva. J21,3 I die jim Šimon Petr: „Pójdu ryb lovit.“ Vecechu jemu: „Pójdemeť i my s tebú.“ I vyšli sú a vstúpili na lodí, a té noci nic sú neulovili. J21,4 A když bylo ráno, stál jest Ježíš na břehu, a učedlníci sú nepoznali, by byl Ježíš. J21,5 Tehdy vece jim: „Dietky, máte liž krmičku?“ Vecechu jemu: „Nic.“ J21,6 I die jim: „Uvrztež na pravici přievoza siet a popadnete.“ Tehdy sú uvrhli a již nemohli jie táhnúti pro množstvie ryb. J21,7 Tehdy vece učedlník ten, jehož miloval Ježíš, Petrovi: „Pánť jest.“ Tehdy Šimon Petr, jakž uslyšal, že jest pán, podpásal se sukní (nebo bieše náh) i pusti se do moře. J21,8 Ale jiní učedlníci plaviece se přijeli (neb nedaleko byli od země, ale jako dvě stě loket), táhnúce siet s rybami. J21,9 A když sú vystúpili na zemi, uzřeli uhlé položené a rybu svrchu položenú a chléb. J21,10 I vece jim Ježíš: „Přinestež z ryb, které ste ulovili nynie.“ J21,11 I vstúpil jest Šimon Petr a vytáhl siet na zemi, plnú ryb velikých, sto čtyřidceti a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, neztrhala se jest siet. J21,12 Vece jim Ježíš: „Poďtež, obědujtež.“ A žádný z těch, kteří sú obědvali, nesměl otázati ho: „Ty kto jsi?“, vědúce, že pán jest. J21,13 I přišel jest Ježíš a vzal chléb a dával jim, i rybu též. J21,14 To již Ježíš třetie se ukázal učedlníkuom svým, když jest z mrtvých vstal.
J21,15 Tehdy když sú poobědvali, vece Ježíš Šimonovi Petrovi: „Šimone Janóv, miluješ liž mě viece nežli tito?“ Die jemu: „I ovšem, pane, ty vieš, žeť tě miluji.“ Vece jemu: „Pasiž beránky
