páté účasten jest někdo svatokupecstvie nepomocí, tak že, maje moc od Boha danú, i nechce té moci přičiniti proti tomu hřiechu, aby před se nešel aneb aby byl staven. Neb poněvadž vidí bližnieho, an tone v hříchu k zatracení, a má moc od Boha danú, aby jemu pomohl jako úd téhož těla druhému údu, i kterak muož od toho hřiechu vymluven býti? Neb poněvadž vida člověka, an tone u vodě, a moha jemu pomoci, nepomohl by, byl by vinen jeho smrtí. Ovšem v duchovenství, neučiní li pomoci, aby neutonul na duši. Šesté jest někto účasten svatokupecství netresktáním neb mlčením. Takže když kolivěk vyšší neb jiný křikem, kázaním neb učením mohl by odraziti člověka od toho hřiecha, a neodrazí, aneb ač by nemohl odraziti, avšak proto aby učinil, co na něm jest. A ten hřiech zvláště jest na kniežatech, na prelátiech a na mistřiech. A tato řeč má založení v Písmě. Neb die sv. Pavel: „Kteří také věci činie, hodni sú smrti, ne toliko ktož činí hřiechy, ale kteří přivolují těm, jenž činie.“ Protož die sv.Isiodorus: „Ktož přivoluje těm, jenž hřeší a brání jiného hřešícieho, zlořečený bude i před Bohem, i před lidmi a bude tresktán tresktáním najukrutnějším.“ A také psáno jest, že činícieho toho, jenž činí hřích, bez pochybenie vinu má, ktož moha potresktati, zmešká polepšiti. Neb psáno jest: „Ne toliko kteříž činie, ale i ti, kteříž přivolují, účastni jsú.“ A široký ukazuje těm, jenž hřeší, přístup ten, jenž zlosti přivoluje. Neb na oba sluší rovná pomsta. Najtěžší účastenství hřiecha jest na těch, kteříž bránie zlých, aby jim v hřiechu dobří nepřekáželi. Protož psáno jest, že ktož jiných lidí bluduov zbraňuje, mnoho viece zatracenější jest nežli ti, jenž blúdí. Neb ne toliko ten blúdí, ale i jiným urážky bludóv připravuje a potvrzuje. Protož, že mistr bludóv jest, ne toliko kacieř, ale kníže nad kacieři má slúti. Z té řeči muožeš znamenati, ktož duchovně hledí, kto jest v svatokupecství kacieř nad kacieři neb knieže kacieřské. Že ten, jenž svatokupčí a těch, jenž s ním svatokupčí, brání. A pod těmi jsú jeho menší, jenž ho