[189r]číslo strany rukopisupáté účasten jest někdo svatokupecstvie nepomocí, tak že, maje moc od Boha danú, i nechce té moci přičiniti proti tomu hřiechu, aby před se nešel aneb aby byl staven. Neb poněvadž vidí bližnieho, an tone v hříchu k zatracení, a má moc od Boha danú, aby jemu pomohl jako úd téhož těla druhému údu, i kterak muož od toho[359]opraveno na okraji místo původního „Boha“ hřiechu vymluven býti? Neb poněvadž vida člověka[360]připsáno nad řádek, an tone u vodě, a moha jemu pomoci, nepomohl by, byl by vinen jeho smrtí. Ovšem v duchovenství, neučiní li pomoci, aby neutonul na duši. Šesté jest někto účasten svatokupecství netresktáním neb mlčením. Takže když kolivěk vyšší neb jiný křikem, kázaním neb učením mohl by odraziti člověka od[361]připsáno nad řádek toho hřiecha, a neodrazí, aneb ač by nemohl odraziti, avšak proto aby učinil, co na něm jest. A ten hřiech zvláště jest na kniežatech, na prelátiech a[362]připsáno nad řádek na mistřiech. A tato řeč má založení v Písmě. Neb die sv. Pavel[363]na okraji připsáno „Rom 1“: „Kteří také věci činie, hodni sú smrti, ne toliko ktož činí hřiechy, ale kteří přivolují těm, jenž činie.“ Protož die sv.[364] na okraji připsáno „Isidorus 9, q. 3“[189v]číslo strany rukopisuIsiodorus: „Ktož přivoluje těm, jenž hřeší a brání jiného hřešícieho, zlořečený bude i před Bohem, i před lidmi a bude tresktán tresktáním najukrutnějším.“ A také psáno jest, že činícieho toho, jenž činí hřích[365]„jenž činí hřích“ připsáno jinou rukou na okraji, bez pochybenie vinu má, ktož moha potresktati, zmešká polepšiti. Neb psáno jest: „Ne toliko kteříž činie, ale i ti, kteříž přivolují, účastni jsú.“ A široký ukazuje těm, jenž hřeší, přístup ten, jenž zlosti přivoluje. Neb na oba sluší rovná pomsta[366]na okraji nečitelný přípisek. Najtěžší účastenství hřiecha jest na těch, kteříž bránie zlých, aby jim v hřiechu dobří nepřekáželi. Protož psáno jest, že ktož jiných lidí bluduov zbraňuje, mnoho viece zatracenější jest nežli ti, jenž blúdí. Neb ne toliko ten blúdí, ale i jiným urážky bludóv připravuje a potvrzuje. Protož, že mistr bludóv jest, ne toliko kacieř, ale kníže nad kacieři má slúti. Z té řeči muožeš znamenati, ktož duchovně hledí, kto jest v svatokupecství kacieř nad kacieři neb knieže kacieřské. Že ten, jenž svatokupčí a těch, jenž s ním svatokupčí, brání. A pod těmi jsú jeho menší, jenž ho