apoštoly poslal i apoštolé posielali sú i jiné svaté. A pakli vždy co má jemu psáno býti, tehdy řku: „Mají mu pro Pána Boha napsati.“ Vece mistr: „Čím mají písaři živi býti? Vecech jemu, že arcibiskup má jim potřebu dáti, neb proto má několik tisícuov platu, aby úředníky potřebné choval k zpravení a potřebě lida. Neb nenie arcibiskupství nadáno, aby pýchu vedli v komonstvu a v mnohé čeledi, nepotřebné k úřadu, zboží pro Boha nadané tratili a mařili. Tehdy rozhněva se ten mistr na mě a vece: „Ty vždy chceš, aby po tvé vóli bylo.“ A já odpověděch: „Ne po mé vóli, ale po Kristově, jenž die: „Darmo ste vzali, darmo dávajte.“ A po vóli apoštolské a jiných svatých. A tak s hněvem necha mne. A kdyby písař, jako sv. Řehoř položil, nic nežádal a tento, jenž kostelní moc přijímá, dal to z dobré vuole svobodné, tehdy by mohl vzieti. Pakli by vždy řekl, že Písmo má zaplatiti, tehdy diem, že stane list za dva penieze. Zač tehdy musie dáti onen dvě kopě, onen pět, onen tři? Nemóž řéci v pravdě, kto by papier neb vosk neb Písmo tolik platilo. A jiné věci mimo ty nedadie, jedné moc duchovní. Kterakž muož řečeno v pravdě býti, by té moci za penieze nedali? A že list tak drahý nenie, to se ukáže, že když jej vezme, potom povrže jej v kútě neb v blátě.

Ale die kněz: „Jest mi kostel dán a nechtí mi moci dáti bez peněz. Kterak mám učiniti? Odpovídám, jakož sem mnohé naučil, aby šel k arcibiskupovi a řekl: „Kněže, povolán sem, abych u toho kostela lid boží zpravoval. Prosím také pro Pána Boha, daj mi požehnání, ať ten lid vedu boží cestú. Dá liť, buď chvála Bohu, přijma požehnání. Nedá liť a pošle tě mezi písaře, rci jemu: „Kněže, pán mě neb obec poslala bez peněz. Také ty máš mi dáti duchovní věc bez peněz a že nechceš, aj, jduť a chciť vzdáti těm, jenž sú mě poslali.“ A přijda před podací, i die jim neb pánu: „Vy ste mi dali moc k té almužně i toho kostela, abych lid zpravoval, a biskup nechce mi moci duchovní dáti bez peněz. Proto