Ač těm zdáti se bude a seznají jiní, že jsou k tomu hodni a povolán bude, tepruv mají k tomu přistúpiti, ne lehkomyslně jako pokrytci činí. O nichž Kristus dí: „Pošmuřujíce tváří svých jako by tomu neradi byli.“ Ale to ukázati mají nekryjíc, chtí li to na se vzíti, že znají, že mohu v tom sobě i lidem k spasení prospěti, ukáže se dobromyslně a zjevně vuolí svú. Pakli by toho nechtěli, ale dajte znáti, proč slušně odpírají, ač poslušenství má zachováno býti. Však to z poslušenství vynímá svědomí samého člověka, v čem by znal sám se bez prospěchu a k tomu nehodný neb nemuož ani také k tomu úřadu přísluší, ač jej kdo na se vezme, pečování. Když již k němu ne sám z sebe a z jiných vzat bude, aby pracoval o dušech jemu sobě dóvěřujících, těch aby pilen byl, k výstraze hříchu v nedopuštění jim ke zlému, neb již počet dáti má z nich podlé apoštolovy řeči, kterúž dí: „Jsúc hotovi každému počet vydati.“ Když takoví lidé kněžského úřadu hledající se naleznou, mají k úřadu tomu připuštěni býti a jej na se takoví přijíti. A skrze takové kněží řád církve svaté Trojice a lidskému spasení, kteříž v církvi svaté jsú zpravováni býti mají. Neb toho důvod, že Árona, vzdalujícího se hříchu, Pán Buoh zvolil jej v úřad kněžský i lid též a Samuele. I v knihách Ezdrášových a Královských až do Zachariáše při času, když se Kristus naroditi měl, otce Křtitele, svatého Jana, vždy v ctnostných sám Pán Buoh úřad kněžský zachovával, ač druhdy od lidí málo vážen byl, ale Buoh jej sám vážil. To jest cesta k úřadu kněžskému.
{Modlení za kněžstvo}textový orientátor A na to jsem já, Pravda, spůsobila, aby k vystavení na kněžstvo a ku posluhování jiným v církvi svaté bylo při tom modlení a prozba ku Pánu Bohu. Jakož toho duovod v Skutcích apoštolských, že jsú vystaveni muži, Matěj a Jozef, kterýž byl Barnabáš, potom spolu apoštolem s Pavlem, že nad nimi jest modleno a los jim dán a spadl los na Matěje, ač jsú oba vuoli apoštolství drženi měli proto, aby svědkové byli. Jakož se od apoštoluov mluvilo o skutcích Kristových, aby svědčili místo Jidáše, ješto v tom svědectví jiného užitku neměli, než čekání hodiny každé smrti. Však žádný se v tom nepozdvihoval, ani z toho, že naň nepřišlo, rmútil a reptal a záviděl. Neb každý potom v tom úřadě stál a prospíval, Matěj z apoštoluov v počtu slovo měl a položen a tento s Pavlem mnoho osobě více a v skutcích svých, kteréž prospíval, písma má než Matěj. Protož obojím darem Božím a milostí dosti se stalo, neb Buoh přijimač osob není. Ale skutkův rozeznávač a na to prvotní církev jest zřídila, když by takový člověk péči mající o svém, potom i o lidském spasení nalezen bude, má veden býti z rozkázání a svolení obecného zboru církve přede všemi. Jakož i před apoštoly Matěj veden jest a o něm má vyznání býti, že spravedlivý a hodný k tomu jest. Ale ty, Lži, již takových svědomí nic nevážíš, ani chceš míti. {Kněz leda lehce živ byl}textový orientátor Než vzalas sobě za obyčej svědectví sami lidi, kterýž koli toho žádá, na samé své svědomí toho půjčuješ, an ne pro duše své, ani jiných lidí spasení toho žádá, než proto, aby lehce živ byl na světě, těžko nedělal, hromáždil peníze a lakomil, dobré bydlo měl, úkolné modlitby vyříkal, právě jako úkolný mlynář úkol semlel, ctěn byl a potřebován a za něco vážen od lidí. Jsa pravý vlnostřez, když ovci ostřiže a vlnu sejme, o tu ovci více péče nemá, neb na ni víc ten čas užitku nečeká, než opět neostřižené hledá, aby všecky ostříhal a jich požil. A když zase k času porozumí, že vlna obróstá, okolo nich kráčí, aby je k pužitku sobě přivésti mohl opět novému. {Kněží, krále, knížata, pány oklamávají}textový orientátor Opět svědectví přijímáš králuov, knížat a pánuov velikých, kteříž za služebníky a druhdy za pochlebníky i za pomahače jich všech zlostí a za přátely své svědectví a prozby činí. Ani budou rufiáni, zjevní hříšníci, svobodníci, ponúkači krve prolití a všelijací pyšníci a hříšníci a k tomu dráči chudiny, zloději a lži nalezači. Těm a takovým ouřadu
