Třetí, proto má pospěšiti, neb čím dále dlí, tím se dále od milosti Boží vzdaluje. Jakož v Ekleziastiku dí: „Kdož není dnes hotov, zítra méně bude.“ Čtvrté proto, by nebyla poslední, o tom prorok dí: „Hořké jsou věci člověku poslední.“ Neb při poslední věci neduh trápí, muka straší, děti pláčí, žena se jemu zlá dostává, protož jsú věci poslední najhorší. Páté, má pospěšeno býti, neb dí prorok: „Volati bude k Bohu a nebude uslyšán.“ A dále dí: „V čas vzácný uslyšal jsem tebe, ale ač nepospíšíš.“ Dí Pán Buoh: „Volal jsem a zhrzeli jste, roztáhl jsem ruce mé a nebyl, kdo by nahoru vzhlédl a nechtěli ste poslúchati rady mé a trestání mé zmeškali jste a já zahynutí vašemu posměvati se budu, když na vás přijde, jehož jste se báli.“ A ve Čtení svatého Lukáše dí: „Volal jest bohatý v pekle a není uslyšán.“ {Zpověd čistá}textový orientátor Třetí, má býti zpověd čistá tak, aby v ní již k hříchu naděje žádná nepozůstala, ani vůle. O tom dí Ezechiel prorok: „Umýte se a čistí budete.“ O tom dále dí: „Ač hříchové vaši červení budou, zbílím je jako hedvábí.“ {Zpověd celá}textový orientátor Čtvrté, má býti celá zpověd, aby ji nedělil v ničem, ani taje hříchuov, ani před jedním pravě jedněch, ani před druhým druhých. Jakož Jeremiáš dí: „Vylí, jakožto vodu srdce tvé před obličejem Božím.“ Tuto máme znamenati, že prorok dí, jako vodu, ne jako olej, víno nebo mléko, nebo po těch věcech vždy něco zůstává v nádobách, neb vuoně neb barva neb smáha, ale po vodě nic neostává. Též má býti na zpovědi, když člověk poví hřích a příčinu hřícha opustí, proč hřích činil, neb kterým úmyslem tu nezůstává barva. A když člověk poví hřích a opustí pohoršení hříchu, tu neostává vůně, ale již čisté vyznání bude mysli, srdce dobrovolná, věrná, pravá, upřímná, rozumná a tichá. A tu nepozůstavuje se vuoně, barva i smáha, kdež člověk sám k sobě zůstavuje a s kým hřeší. A třetí, jenž jeho hříchy vidí, neb těmito nádobami zpovědí se vyčišťuje jako vodú.
{Dvanácte užitků v zpovědi pravé}textový orientátor Ale dvanádcte užitkuov v pravé zpovědi jest. První užitek, že zpověd a vyznání hříchuov od věčné smrti zprošťuje, neb jakž se jich právě vyzná, tak jich bude zproštěn. Druhé, že Boha člověku zvěstuje, když tělo zpovídá se zlého, co se jest dopustilo, vezme dobré, jehož jest nezaslúžilo. Třetí, že rány mysli uzdravuje, neb z vyznaní uzdraveni budou neduhové lidští. Čtvrté, že ráj otvírá, jakož jest pro vyznání lotrovských zlostí, ráj mu otevřín. Páté, že hříchy skrývá, neb když je člověk otevře a odkryje, Pán Bůh je přikrývá, jakož Ezechiel dí: „Odpustím a navěky nezpomenu.“ Šesté, že milosrdenství Boží odměkčuje, jakož mudřec dí: „Odpuštění mé tobě jsem oznámil.“ Sedmé, že rozum obveseluje, jakož David v Žaltáři dí: „V hlasu veselém a v zpovídání zvuk hodujících.“ Osmé, že orodování rozmnožujem, neb všickni synové církve svaté za vyznávající se hříchuov se modlé. Devátý užitek, že svědomí vyčišťuje, jakož prorok dí: „Zkusil jsi mne a poznal jsi mě.“ Desáté, že cestu k spasení zpravuje, jakož v Přísloví dí: „Kdož skrývá hříchy své, nebude spravedliv.“ Jedenáctý, že naplňuje Bohu povinnost, jakož v Žaltáři dí: „Vyznávati budu nepravost Pánu a on mi odpustí zlost hřícha mého.“ Dvanáctý užitek, že člověk čist bude. O tom se dí též v Žaltáři: „Kdo stane na hoře tvé? Nevinný, rukama čistého srdce.“ Tu nevinní budeme a čistého srdce, když se hříchuov vyznáme.
{Zpověd Lež opak zřídila}textový orientátor A ty, paní Lži, zřídila si všecko to opak, aby zpověd neb vyznání člověk činil před tím, komuž by najvíc věřil a jeho se nekryl. Druhé, aby ji činil jednú v rok. Třetí, aby od ní platil. Čtvrté, aby ji činil tajně a když ji učiní, že jest těch všech hříchuov vyznalých již prázden, aby na nové hřešil a tak v té zpovědi žádného přístupu není k ostříhání hříchuov a rady dokonalé ku pokání a jich ostání. Než spíš pokúšení Pána Boha svého, protož při každé zpovědi má oznámeno býti, k tomu rada jest a čeho se člověk víc nemá dopouštěti a předložiti to, což se ve Čtení dí:
